Newsletter 2/26

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

v únoru proběhlo setkání OTTA, které se tentokrát věnovalo hodnotě architektonické práce v současných legislativních a ekonomických podmínkách. Diskuse se zaměřila na dva hlavní okruhy: srozumitelnost naší profese pro veřejnost a ekonomickou stabilitu praxe po zrušení honorářových kalkulaček.

Popularizace oboru

Z prezentace a následné debaty vyplynulo, že pro účinnou popularizaci architektury postrádáme přesnější data o trhu – například kolik stavebníků si skutečně najímá architekta nebo jaká je míra důvěry veřejnosti v naši profesi. Většina přítomných se shodla, že by nositelem této osvěty měla být primárně Komora, přičemž podnětným návrhem byla potřeba prezentovat nejen architekturu samotnou, ale v rámci zachování férovosti i příběhy a práci tvůrců. Zajímavým a velmi konkrétním podnětem z diskuse byla i kritika současného způsobu prezentace nás, architektů. O školení, které v návaznosti na to Komora připravila, se dočtete dále v newsletteru.

Ekonomický profil oboru

Průzkum mezi více než stovkou účastníků, přítomných osobně či připojených online, přinesl konkrétní pohled na aktuální stav profesní praxe:

• struktura: 84 % respondentů působí v ateliérech do 5 osob,
• vytížení: 85 % účastníků uvádí plné nebo přetížené kapacity nad 100 %,
• znalost nákladů: 34–37 % respondentů nemá k dispozici přesné údaje o své hodinové režii nebo mzdových nákladech,
• ocenění: 84 % zúčastněných nepovažuje částku 650 Kč/hod (mzda + režie, částka neobsahuje marži) za dostatečnou pro krytí standardů a rozvoje praxe.

Tato data naznačují rozpor: profese je vytížená, ale část architektů nemá dostatečný přehled o své nákladové struktuře, což nám komplikuje obhajobu adekvátní výše honoráře.

Legislativní souvislosti a odpovědnost

V souvislosti se stanoviskem ÚOHS z února 2025 o zrušení cenových doporučení se těžiště odpovědnosti přesouvá na jednotlivce. Podle § 162 nového stavebního zákona a § 5 občanského zákoníku odpovídá projektant za odbornou úroveň a proveditelnost projektu. Naplnění této povinnosti vyžaduje odpovídající časový a ekonomický prostor, který si každý ateliér musí stanovit na základě vlastních reálných nákladů.

Další kroky: Benchmarking BAP 2025

Pro získání relevantních podkladů pro jednání se státní správou i pro vnitřní efektivitu ateliérů připravujeme dotazník „Architektonická praxe 2025 v číslech“ (BAP 2025). Ochotu zapojit se do tohoto anonymního sběru dat vyjádřilo 89 % účastníků OTTA.

Cílem benchmarkingu je umožnit srovnání režií a nákladů v rámci ateliérů různých velikostí. Získaná data nebudou sloužit k unifikaci cen, ale jako podklad pro kvalifikovanou argumentaci při vyjednávání s klienty.

Děkujeme všem za účast a věříme, že společné sdílení informací přispěje k větší stabilitě architektonické profese.

Karolína Kripnerová a Lukáš Janáč
členové orgánů ČKA a moderátoři setkání OTTA: Hodnota práce