Převážná většina budov vysokých škol postavených za posledních 20 let se bohužel nestane důstojnou a kvalitní součástí měst.


U většiny těchto investic výběr projektanta neproběhl soutěží s předložením návrhů budoucí stavby, které by hodnotila převážně nezávislá a odborná porota.

Nedávný průzkum architektonického časopisu ERA21 mezi vzorkem zástupců vysokých škol ukázal, že pro vedení většiny z nich je výstavba nových budov kvantitativním počinem, jak získat nové prostory pro nové studenty. Kvalita, náklady na stavbu a provoz, účelnost, zapojení do okolí nebo krása ve výběru projektantů nehrají žádnou roli, nebo jen okrajovou. Podle mluvčího Západočeské univerzity jsou nové budovy účelové a řeší se u nich jen technické podmínky (velikost, počet a rozmístění laboratoří). Prorektor ČVUT považuje za správnou cestu prověření nových budov studenty a pak oslovení jednoho nebo několika architektů. Jsem velmi rád za upřímnost těchto výroků a za reakci oslovených. Co si myslí ostatní, například v Českých Budějovicích nebo v Ostravě, a jak vybírají projektanty svých budov ve stínu zájmu veřejnosti, o tom se dá pouze spekulovat.

Kdo strávil nějaký čas na zahraniční univerzitě, určitě potvrdí, že se snaží vytvořit nejen „dostatečný počet laboratoří“, ale především kvalitní pobytové prostředí, které láká studenty a zejména prestižní vědce. Nevím. Možná je to generační problém a vysoké školy u nás řídí generace, která v zahraničí nestudovala a nemá srovnání. Která sází na kvantitu namísto kvality. Určitě ale vím, že to není dobrý přístup a že si tím vysoké školy škodí, finančně i kulturně. Místo příjemných a důstojných institucí staví haly na výrobu odborníků. Jaký div, že pak tyto odborníky nezajímají souvislosti a prostředí.

Je to o to horší, že veřejné budovy by měly být tím hlavním, co spoluvytváří obce a města. Tím, co je chloubou místní komunity a co ji symbolicky spojuje. Měly by nastavovat měřítka kvality pro ostatní výstavbu. Naštěstí se dají ukázat kvalitní příklady. Několik budov škol bylo postaveno na základě soutěží a je to na nich znát – přírodovědecká fakulta v Olomouci, Fakulta architektury ČVUT v Praze, knihovna filozofické fakulty v Brně. A jsou i města, jako je Litomyšl, která dlouhodobě pečují o své veřejné budovy včetně školských a tím nastavují laťku i pro ostatní soukromou výstavbu.

Cestou tedy je pořádat na výběr projektanta veřejných staveb soutěže návrhů, které hodnotí odborná porota. Důraz by přitom měl být na transparentnost a veřejnost celého procesu. Vysoké školy musí být na své prostředí pyšné, a nikoliv potichu „realizovat investiční výstavbu“. Jinak budeme mít špičkové lasery a laboratorní vybavení, ale kvalitní vědci a studenti budou studovat jinde. Nám pak zbydou neúsporné, neúčelné a nepěkné budovy.


Petr Lešek

architekt, místopředseda
České komory architektů

Komentář z 18. září 2013 na IHNED.cz >>