ČKA požádala předsedu vlády ČR o podporu a pomoc ohledně řešení palčivé otázky ve věci Honorářů. Komora dlouhodobě vyvíjí, ve spolupráci s ČKAIT, značné úsilí ohledně zakotvení Honorářů do legislativní úpravy.


Znepokojivá situace kolem Honorářů dlouhodobě představuje jeden z hlavních problému spojených s výkonem profese architekta, kterým je problematika honoráře za poskytování projektových služeb. Je Vám možná známo, že aktuálně je před Soudním dvorem Evropské unie řešena kauza týkající se této otázky ve Spolkové republice Německo.

Spolková republika Německo je jediným státem, který uplatňuje závazný honorářový řád za služby architektů a inženýrů (dále „HOAI“), což Evropská komise vyhodnotila jako nedodržení Smlouvy o fungování Evropské unie a v návaznosti na to se rozhodla předat tuto otázku k posouzení Soudnímu dvoru EU. Komise je názoru, že závazné maximální a minimální sazby HOAI nejsou v souladu s evropským právem, a to konkrétně s článkem 15  směrnice EU o službách (směrnice 006/123/EC), a že porušují právo na usazování podle článku 49 TFEU.

Česká komora architektů vnímá jako jednu ze svých nejvýznamnějších působností usilování o zajištění podmínek pro utváření kvalitního architektonického prostředí v České republice. Jednou z velkých překážek, se kterou se v této souvislosti setkáváme, je tlak na minimalizaci cen za projektové služby a služby související. Tuto situaci lze do značné míry připisovat legislativnímu prostředí reprezentovaném zejména zákonem o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., který zadavatele vedl k zadávání veřejných zakázek na projektové služby s jediným hodnotícím kritériem nejnižší ceny. Naneštěstí se tímto inspirovali rovněž veřejní zadavatelé, kteří nebyli k postupu podle zákona povinni (při zadávání veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou nižší než 2miliony korun). Důvod je zřejmý – cena představuje jednoduché, uchopitelné kritérium, které (zdánlivě) nevyvolává pochybnosti o transparentnosti průběhu zadávacího řízení. Hodnotící kritérium nejnižší ceny také zadavatelům řeší problém s tím, že mají často pouze velmi nejasnou představu, jaká by cena za povedení služeb architekta měla být. Výsledkem je stlačování cen za projektové služby na minimální úroveň a z toho plynoucí klesající kvalita dokumentace. Ta typicky vede ke zvyšování nákladů na realizaci staveb a jejích provozních nákladů, které jsou ovšem již ve zcela jiném řádu než prostředky ušetřené na ceně za projektovou dokumentaci.

Česká komora architektů zastává názor, že kromě toho, že nepřiměřeně nízké ceny za projektové práce vedou ve výsledku k velkému navyšování nákladů investorů, poškozují prostředí našeho státu na dlouhé roky dopředu.

Kvitujeme schválení nového zákona o zadávání veřejných zakázek, který v případě projektových služeb cenu jako jediné hodnotící kritérium výslovně zakázal. Nadále však zůstává pro zadavatele nezodpovězena otázka, jaká cena za projektové služby je adekvátní. Tento problém přetrvá, dokud nebude zadavatelům (důvěryhodným zdrojem) poskytnut návod, jak přiměřenou výši ceny zjistit.  V tomto vidíme základní přínos HOAI v Německu. V ČR tuto roli plnil do roku 2008 Honorářový řád vydaný společně ČKA a ČKAIT (na rozdíl od HOAI bez právní závaznosti), jehož vydávání bylo však oběma komorám změnou zákona č. 360/1992 Sb. znemožněno pro jeho údajný protisoutěžní charakter. V reakci na to zpracovala ČKA společně s ČKAIT dokument, který namísto ceny za jednotlivé fáze projektování stanoví jejich přibližnou časovou náročnost. Tímto způsobem zadavatel po vynásobení počtu hodin zvolenou přiměřenou hodinovou sazbou může odhadnout přiměřenou budoucí cenu zakázky. Prozatím se však jedná pouze o dokument vydaný formou doporučení příslušných profesních komor, což mu nedává potřebnou míru vážnosti. Má-li být jeho užívání adekvátně rozšířeno, je třeba, aby bylo vydáno orgánem státu. Toto jako svůj cíl uvádí rovněž Politika architektury a stavební kultury České republiky (cíl 5.1.1 „Prosadit uplatnění standardů výkonu (objem času) při zpracování územně plánovacích a projektových dokumentací. Využívat honorářové řády, zužitkovat zahraniční zkušenosti s jejich uplatněním. Zajistit legislativní podporu honorářových řádů.“). Zároveň Senát ČR vyzval Ministerstvo pro místní rozvoj k opětovnému zapracování oprávnění k vydání honorářového řádu pro ČKA a ČKAIT do zákona č. 360/1992 Sb. při jeho příští novelizaci. Cílem Komory není vydání dokumentu, který formuluje budoucí cenu jako závaznou, nýbrž toliko jako doporučenou respektive cenu, která poskytne zadavateli možnost předložené nabídky v zadávacím řízení srovnat a identifikovat cenu nepřiměřeně nízkou, jež nese vysoké riziko zpracování dokumentace v nedostatečné kvalitě. Stejným způsobem může sloužit také soukromým investorům.

V návaznosti na výše uvedené, v souladu s působností ČKA stanovené zákonem a v rámci ochrany prostředí naší země stejně jako ochrany spotřebitele, deklaroval předseda ČKA Ivan Plicka připravenost Komory k zahájení jednání o vydání dokumentu, jehož obsahem bude metodika ke stanovení přiměřené výše honoráře za projektové služby architektů a inženýrů. Jedná o agendu, na jejímž řešení dlouhodobě ČKA spolupracuje s ČKAIT, a obě instituce dlouhodobě deklarují vůli se aktivně zapojit do procesu příprav takového dokumentu.

Současně požádal o podporu Spolkové republiky Německa v uvedené záležitosti u Soudního dvora Evropské unie formou intervence, neboť je v zájmu všech států EU, aby praxe v Německu, která je hodna následování, nebyla rozhodnutím Soudního dvora EU zakázána.

Následně i předseda ČKAIT Pavel Křeček oslovil premiéra a přidal se tak  k iniciativě České komory architektů a vyjádřil ve věci podporu a potvrdil dlouhodobou spolupráci v této oblast.

Dopis ČKA předsedovi vlády ČR >>

Dopis ČKAIT předsedovi vlády ČR >>