Jak poznat neregulérní soutěž?
1) chybí doložka regulérnosti;
2) objevuje se některý z těchto nedostatků: absence cen a odměn, chybí složení poroty nebo je nevyvážené, termín dodání návrhů je kratší než 6 týdnů, nedostatečně definovaný předmět soutěže, absence soutěžních podkladů, nejasný způsob hodnocení a hodnotící kritéria, nejasný způsob nakládání s návrhy, chybí ustanovení o právech a povinnostech vyhlašovatele a soutěžících, chybí ustanovení zajišťující zachování anonymity apod. (viz Soutěžní řád ČKA)
Co dělat v případě, že se dozvím o neregulérní soutěži?
Dle § 7 odst. 4 Profesního a etického řádu je architekt povinen ČKA na konání neregulérní architektonické soutěže upozornit, a to konkrétně Pracovní skupinu pro soutěže ČKA, Česká 19/21, Brno, 602 00, tel.: 542 211 809, e-mail: souteze@cka.cc.
___________________________________________________________________________________________________
 
Doložka regulérnosti
Podle § 7 odst. 2 Profesního a etického řádu se architekt nesmí účastnit těch architektonických soutěží, které nebyly vyhlášeny v souladu s platným soutěžním řádem Komory a nemají doložku regulérnosti vydanou Českou komorou architektů. Všechny soutěže, které nemají výše zmíněnou doložku, jsou od svého počátku neregulérní. ČKA vydáním neregulérnosti tento stav pouze potvrzuje.
Nejčastější prohřešky neregulérních soutěží:
 
1. Absence cen a odměn:
Zpracování návrhu je jednou z výkonových fází činnosti architekta a jedná se o provedení autorského díla jako hmotně zachyceného jedinečného výsledku tvůrčí duševní činnosti ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Za jeho provedení je z tohoto důvodu nezbytné autorům díla poskytnou patřičné peněžité protiplnění. V opačném případě by ze strany vyhlašovatele výběrového řízení došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. O cenách a odměnách pojednává § 12 Soutěžního řádu.
2. Složení soutěžní poroty:
Nezávislá a odborně způsobilá soutěžní porota je nejen jedním z hlavních předpokladů kvalitního rozhodnutí pro daný záměr nejvhodnějšího architektonického řešení s odpovídající mírou prestiže a kredibility takového rozhodnutí, nýbrž je i významnou informací pro účastníky soutěže. Výběr členů soutěžní poroty je významnou informací pro soutěžící, kteří dle jejího složení mnohdy zvažují svoji účast v soutěži (zvažují reálné vyhlídky na úspěch se svým pojetím architektury) a tudíž případně nevynakládají zbytečně finanční prostředky a osobní úsilí na řešení, jehož úspěšnost je velmi nejistá.
Správné složení poroty je důležité i pro zadavatele, protože šetří svoje (veřejné) prostředky. Lze totiž očekávat, že do soutěže se po zhlédnutí podmínek soutěže včetně složení poroty přihlásí pouze ti zájemci, jejichž řešení bude ve větší míře konvenovat zadavatelovu zaměření, čímž se snižují režijní náklady s takovou soutěží spojené (menší počet distribuovaných podkladů, nižší náklady na činnost poroty) a zvyšuje se efektivita vynaložených prostředků. Nutnost předem známého personálního složení soutěžní poroty vyplývá nejen ze Soutěžního řádu České komory architektů, ale také z mnoha jiných profesních legislativ obdobných organizací v Evropě. Povinnost uvádět členy poroty navíc vyplývá také z Občanského zákoníku, kde se v § 847 jasně praví, že vyhlašovatel „…musí vyhlásit, kdo, v jaké lhůtě a podle jakých měřítek posoudí splnění podmínek soutěže a provede ocenění“.
Porota má vždy lichý počet členů, v každé porotě musí být zastoupení autorizovaní architekti, popřípadě urbanisté. V zájmu správného posouzení návrhů však musí být nadpoloviční většina členů poroty nezávislá na vyhlašovateli a na orgánech rozhodujících o využití výsledku soutěže a musí mít odbornou kvalifikaci odpovídající předmětu soutěže. Vlastním smyslem činnosti poroty je vedení rozpravy mezi klientem (vyhlašovatelem) a architektem o předmětu soutěže. Porota plní především úlohu zprostředkovatele, který má profesní kvalifikaci (vzdělání) a praxi, tolik potřebnou pro správné posouzení mnohdy náročného řešení předmětu soutěže. Proto jsou členové schopni naslouchat zadavateli zakázky i názorům závislých členů poroty a analyzovat a syntetizovat je do závěru, kterým je hodnocení a ocenění předložených návrhů a doporučení vyhlašovateli, jak dále postupovat při uskutečňování díla. O funkci a složení poroty pojednává § 8 Soutěžního řádu ČKA.
 
3. Nedostatečně definovaný předmět soutěže, nejasný způsob hodnocení a hodnotící kritéria:
Vyhlašovatel musí do soutěžních podmínek uvést všechny požadavky pro zpracování, údaje o podrobnostech a způsobu zpracování, seznam nezbytných částí, udání měřítek a upřesnění požadavků na architektonické, urbanistické, technické, provozní, ekologické, ekonomické a jiné řešení, jejichž dodržení považuje za povinné. Zároveň v tomto bloku informací musí označit závazná kritéria, podle kterých budou soutěžní návrhy vyhodnocovány.
 
Ustanovení o rozsahu oprávnění vyhlašovatele nakládat dále s oceněnými nebo odměněnými soutěžními návrhy:
Ustanovení o rozsahu oprávnění vyhlašovatele nakládat dále s oceněnými nebo odměněnými soutěžními návrhy, včetně práva na vystavení a reprodukci soutěžních návrhů, a závazek vyhlašovatele soutěže k respektování autorských práv autorů předložených řešení a způsob ochrany jejich autorských práv, opírající se o celý soubor autorskoprávních předpisů platného práva je důležitou součástí soutěžních podmínek. S právem vyhlašovatele nakládat soutěžními návrhy úzce souvisí i určení závazného způsobu využití výsledků soutěže. Velmi často se v praxi stává, že vyhlašovatel již předem počítá s „vyzobáváním“ jednotlivých soutěžních návrhů a snaží se udělit zakázku týmu sice průměrnému, ale příslušně „tvárnému“. Kromě toho, že se jedná o postup pochybný z hlediska vzniku vskutku celistvého a kvalitního architektonického díla, je tento postup v rozporu s autorskými právy účastníků, ledaže smyslem například urbanistické soutěže bylo ověřovat na úrovni velmi obecné (ideové) jisté předpoklady využití území a tato skutečnost byla v podmínkách soutěže jasně deklarována a také patřičně oceněna.
 
Postup PS pro soutěže v případě konání neregulérních soutěží
Ihned po obdržení informace o konání neregulérní soutěže kontaktuje Kancelář vyhlašovatele, vysvětlí mu pochybení, kterých se dopustil. Jestliže je dobrá vůle na straně vyhlašovatele tuto situaci napravit, jsou předány soutěžní podmínky Pracovní skupině pro soutěže, která navrhne způsob nápravy. Poté je vyhlašovatel kontaktován s tímto návrhem a podrobně je s ním problém opakovaně diskutován a důkladně vysvětlován. Jestliže i poté způsob nápravy zamítne, je teprve potom vydána neregulérnost. Tento postup je obvykle poměrně zdlouhavý, proto PS pro soutěže přistoupí v budoucnu k jiné praxi, a to neregulérnost bude vydána ihned, jakmile se o konání neregulérní soutěže dozví. Ani tento způsob ovšem nezaručí včasné vydání neregulérnosti. ČKA se o jednotlivých soutěžích mnohdy nedozví vůbec, nebo s velkým zpožděním. Proto na tuto situaci pamatuje Profesní a etický řád, kde je uvedeno, že každá soutěž, která nemá doložku regulérnosti, je neregulérní.