Cílem soutěže bylo najít základní ideu řešení území (koncepční studie veřejného prostranství, návrh urbanistických regulativ). Bylo třeba nalézt vhodné krajinářsko-urbanistické řešení daného území na základě výstupů z první části participativního procesu, který byl součástí zadání I. kola soutěže. Druhé kolo soutěže probíhalo neanonymně formou soutěžního workshopu. Cílem bylo revitalizovat danou lokalitu, která se v současné době nachází z většiny ve zdevastovaném stavu. Řešené území má ambici stát se společenským, kulturním, sportovním a relaxačním těžištěm lokality Malvazinek. Bylo proto nutné najít shodu, jak vyřešit hlavní problémy v území. Řešení mělo obsahovat návrh využití zájmového území a na jeho základě určí rozsah a principy uspořádání veřejného prostoru a objemové řešení případných staveb; to vše ve vazbě na stávající kontext a rozvoj kvality životního prostředí.
Dvoufázová veřejná projektová architektonicko-urbanistická soutěž.
Vyhlašovatel
Městská část Praha 5
náměstí 14. října 1381/4, Praha 5, PSČ 150 22
Zastoupena: MUDr. Radkem Klímou, starostou
Sekretář soutěže
Ing. Kateřina Vojvodová
referentka oddělení rozvoje MČ a územního plánu
Odbor územního rozvoje
Tel.: +420 257 000 871
E-mail: katerina.vojvodova@praha5.cz
Řádní členové poroty - závislí
Ing. Marie Jindrová, MHMP UZR
Řádní členové poroty - nezávislí
Ing. arch. Klára Kolovratová
Náhradníci poroty - závislí
Renata Chmelová, Arnika
Ing. Pavel Richter, radní
Náhradníci poroty - nezávislí
Přizvaní odborní znalci
Ing. arch. Petr Klápště – facilitátor a garant participačního procesu, NATURE SYSTEMS
Porota může v průběhu svého jednání přizvat další odborné znalce, vždy se souhlasem vyhlašovatele.
Částka 100 000,-
BREAK POINT, s.r.o.
Ing. arch. Tomáš Veselý
Ing. arch Klára Vorlová, Ing. arch Martin Křížek
Hodnocení poroty
Vítězný návrh vyváženě řeší krajinářskou a urbanistickou složku v dotčeném území. Navržená zástavba, přestože není minimální, respektuje měřítko zástavby stávající a přesvědčivě ji doplňuje.
Návrh zachovává a smysluplně rozvíjí přirozené centrum setkávání a pořádání akcí, kde zamýšlí vybudovat hřiště s klubovnou, která svým umístěním vhodně odděluje prostor pro hru od ulice a stává se tak těžištěm uceleného prostoru parku. Takto navržené veřejné prostranství poskytuje dostatek prostoru jak k aktivnímu pohybu, tak k relaxaci a odpočinku.
Průchodnost územím je jasná, čitelná a respektuje a dotváří stávající síť komunikací a cest. Porota považuje za přínosné řešení křižovatky ulic k Vodojemu a Nad Laurovou.
V návrhu prostoru před hřbitovem je patrná snaha o vytvoření důstojného předprostoru vstupu na hřbitov. Za diskutabilní porota považuje ideu rovinného náměstí, která je podmíněna vyrovnáním terénu schodištěm a opěrnými zídkami. Toto řešení zhoršuje prostupnost územím a vytváří částečnou bariéru.
Návrh důsledně respektuje majetkoprávní souvislosti a vazby, nevyžaduje striktně výkup soukromých pozemků. Naopak s nimi v návrhu počítá a začleňuje je. Pro případné využití pozemků soukromého vlastníka nabízí autor dvě varianty, ve kterých umísťuje domy do terénu pod ulicí Na Pláni, avšak absence této možné zástavby negativně neovlivní koncepci návrhu. Jedná se pouze o ověření možnosti zástavby a její regulace na tomto pozemku. Z architektonického hlediska je diskutabilní hmota navržených objektů C a D. Objekt D se stane zásadní dominantou při pohledu z JZ – z ulice K Vodojemu a při dalším zpracování návrhu bude nutno klást důraz na kvalitu ztvárnění tohoto nároží včetně přístupu a příjezdu k objektu. V prezentaci volbou axonometrického pohledu a používáním termínu „viladům“ vzniká dojem výraznější zástavby, než jaká je skutečně navržena.
Naopak řadové domy, umístěné v západní části území, vhodně odrážejí charakter zástavby širšího okolí.
Participační připomínky byly zapracovány promyšleně a pečlivě. Otázkou je, zda redukce zástavby bude vnímána jako dostatečná.
Pro architektonický návrh klubovny je třeba zvážit její provoz, který je nutno projednat s MČ P5 a rozhodnout, zda se bude jednat o kavárnu či restauraci nebo jen otevřený přístřešek pro setkávání lidí bez nutnosti obsluhy.
Náklady na samotnou revitalizaci území a následný provoz a údržbu hřiště a dalších volnočasových aktivit mohou být pokryty z výnosů navrhované výstavby, čímž by byl návrh realizovatelný a ekonomicky udržitelný.
Částka 75 000,-
Ing. arch. Helena Hexnerová Ph.D.
Ing arch. Anna Marie Černá
, Ing. arch. Jiří Kugl
Hodnocení poroty
Porota kladně hodnotí přístup ke stávajícím hodnotám a charakteru lokality. Zejména řešení předprostoru hřbitova a citlivý přístup k přírodním prvkům v území, které je vnímáno obyvateli jako hodnotné. Nepřesvědčivé a dostatečně neprověřené je však stanovení regulativů zástavby, které není prověřeno hmotově ani funkčně v kontextu celého řešeného území. Není tudíž možné posoudit její dopad na veřejný prostor. Tato nevyváženost krajinářského a urbanistického řešení je hlavním nedostatkem návrhu, nepřináší totiž přesvědčivou odpověď, proč je správné právě takovéto vymezení městských prostorů.
Návrh přináší jasné architektonické řešení předprostoru hřbitova, který považujeme za přiměřený, odpovídající charakteru lokality a funkčně dobře řešený.
Jednoznačně je definována podoba zahrady školky, jako přírodního hřiště v souladu se současnými edukačními trendy. Autoři ovšem nenavrhují způsob zajištění využívání zahrady mateřské školy jako prostoru sdíleného s veřejností. Provázání vyhrazené zeleně přidružené k objektu se správcem by mohl při dobrém nastavení představovat příležitost pro životaschopnost celé lokality.
Charakter parčíku ve východní části řešeného území přináší provozně – technické komplikace. Řešení „v přírodně volném duchu“ s využitím rozsáhlých ploch lučních porostů neumožnuje pobytové využívání s vyšší zátěží. „Pobytová plocha U Kopečku“ není z tohoto hlediska dostatečně veliká.
Porota považuje formální adaptaci haldy hlušiny do podoby umělého kopce s klubovnou za nepřiměřené, jak architektonicky tak technicky.
Autoři přistoupili k řešení požadavku na umístění sportovního hřiště nahrazením garáží v soukromém majetku, aniž by navrhli alternativní umístění v případě neúspěšnosti převodu majetku.
Přínosné je řešení pěšiny podél horní hrany parku paralelně s ulicí Na Pláni, nahrazující chodník na straně parku dobře využívající prostorových možností i výhledů z hrany svahu.
Autoři připomínky z II. participačního setkání sice nezapracovali v plném rozsahu, celkově lze konstatovat, že zvolený návrh byl k představám místních obyvatel všímavý.
Přírodě blízké řešení parkových a zahradních ploch je sice nenáročné z hlediska četnosti a objemu péče, ale náročné na odborný a samostatný zahradnický personál, což je rizikový faktor celého návrhu.
Návrh velkou část území nabízí veřejnému užívání. Otázka účelnosti vzájemné existence dvou rekreačních prostorů, parčíku a velké sdílené zahrady u mateřské školky, které mají velmi podobný charakter i náplň, však zůstává dle mínění poroty nezodpovězená.
Částka 50 000,-
Sdružení fyzických osob H3T architekti
Ing. arch. Jiří Ksandr
MgA. Vít Šimek, Ing. arch. Martina Kubešová, Ing. arch. Darina Bartková
Hodnocení poroty
Celkové urbanistické řešení návrhu se sice věnuje jednotlivým částem území, pracuje se stávajícím charakterem území, ale nepřináší jasnou celkovou koncepci řešení.
Řešení jednotlivých prostorů (náměstí u hřbitova, park, garáže) porotu nepřesvědčilo o jasném názoru, který by do území přinášel novou kvalitu.
V návrhu se objevuje mozaika různých nápadů, které sice existují vedle sebe, ale společně nevytváří ucelenou vizi využití veřejného prostoru a parku.
Za velmi diskutabilní a problematické porota považuje navrženou míru a umístění možného zastavění (dva rodinné domy). Dva rodinné domy nelze považovat za adekvátní vůči měřítku stávající zástavby a velikosti pozemků.
Porota oceňuje navržené umístění cyklostezky v ulici K Vodojemu.
Návrh se věnuje vytvoření veřejného prostoru náměstí před hřbitovem. Nicméně porota konstatuje, že navrženou formu ztvárnění prostoru náměstí, rozvržení pochozích a pojížděných ploch, rozvržení zeleně atd. nepovažuje za přesvědčivé. Zpracování detailů jednotlivých částí náměstí a jejich řešení je nedotažené a mnohdy schematické.
Zvolené umístění stavby klubovny v parku považuje porota za problematické. Klubovna vizuálně rozděluje spodní úroveň parku na dvě oddělené části, což průchodnost a využitelnost spodní úrovně parku značně limituje.
Porota oceňuje vhodné umístění vyhlídky v horní úrovni parku.
Lze konstatovat, že návrh zapracovává jednotlivé dílčí podněty a požadavky z participace (např. hřiště, cyklostojany, pítko, atd.) Nicméně s nimi nepracuje kreativním způsobem, pouze jsou v návrhu přítomny.
Navržené řešení veřejných prostor a parku je jistě z hlediska ekonomické, ekologické a sociální udržitelnosti možné.
Další výsledky soutěží
-
Figurální pomník Dr. Františka Ulricha, včetně úpravy okolí v lokalitě Ulrichova náměstí
Návrh urbanistického a architektonického řešení Tyršových sadů v centru města Pardubic
Řešení stavby Městského divadla Česká Lípa
Urbanistické, architektonické a projektové řešení stavby Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v areálu Envelopa v Olomouci
-
Návrh nového uspořádání náměstí T. G. Masaryka ve Frýdlantu
Výtvarný návrh včetně urbanistického řešení okolí památníku čs. zahraničním vojákům padlým na bojištích II. světové války 1939–1945 na Vítězném náměstí v Praze 6 – Dejvicích
Rekonstrukce panelového bytu ČMSS 2003
Pomník obětem komunismu v Liberci