SEMINÁŘ konaný u příležitosti výstavy soutěžních návrhů dne 8.12.2010.
Předmět soutěže: Předmětem soutěže je zpracování návrhu prostorového a funkčního uspořádání řešeného území Černá louka v Ostravě zahrnujícího umístění jednotlivých staveb a úprav nezastavěného veřejného prostoru včetně názoru na kontaktní území a koncepci jeho propojení s širšími městskými souvislostmi. Požadován je scénář rozvoje území a úvaha o časové posloupnosti stavebních zásahů. Území, které je předmětem soutěže, představuje plochu 20 ha ve výjimečné poloze, v přímé návaznosti na historické jádro a soutok řek Ostravice a Lučiny. Toto území, které je majetkem města (uvnitř červené čáry – viz grafická příloha) zahrnuje existující kulturní stavby. Návrh bude také obsahovat odhad hodnoty investice v kontextu předkládaného návrhu.
Vyzvaní účastníci:
- OMA AMO HQ Rotterdam
- Herzog & de Meuron Basel Ltd.
- BIG Bjarke Ingels Group, Copenhagen
- FOA Foreign Office Architects, Londýn
- SANAA Kazuyo Sejima+ Ryue Nishizawa
Náhradníci:
- Lacaton&Vassal Architects, Paris
- Maxwan, Rotterdam
- NL architects, Amsterdam
- Vallo & Sadovský architects, Bratislava
- West8, Rotterdam
Výstava soutěžních návrhů bude probíhat od 14. do 17. 10. 2010 na Výstavišti Černá louka.
Vyhlašovatel
Statutární město Ostrava
Prokešovo náměstí 8, 729 30 Ostrava
Řádní členové poroty - závislí
Řádní členové poroty - nezávislí
Ing. arch. Ivo Koukol
Ing. arch. Josef Pleskot
prof. Ing. arch. Ján Stempel
Ing. arch. Zdeněk Fránek
Řádní členové poroty závislí:
Ing.arch. Adam Gebrian
Prof. Ing. Vítězslav Kuta, CSc.
Mgr. Lubomír Pospíšil
Ing. Petr Kajnar
Ing. Zdeněk Trejbal, Ph.D.
Řádní členové poroty nezávislí:
Mgr. Cyril Říha, Ph.D.
Doc. Akad. arch. Imro Vaško
Náhradníci poroty závislí:
Ing. Dalibor Madej
Náhradníci poroty nezávislí:
Ing. arch. Monika Mitášová
Částka 900 000,-
Maxwan Architects + Urbanists (Nizozemí) - Rients Dijkstra, Hiroki Matsuura, Jason Hilgefort, Artur Borejszo, Nobuki Ogasahara, Anna Borzyszkowska, Leena Cho
Hodnocení poroty
Základní myšlenka návrhu je jednoduchá a jednoznačná: změnit Černou louku na louku kulturní - na nový typ veřejného prostoru s novou společensko-kulturní identitou, kde se budou odehrávat nejrůznější aktivity, který bude lemován "prstencem" (nejenom) kulturních staveb. Prstenec vytváří přechodovou zónu mezi historickým jádrem a krajinným charakterem, reprezentovaný loukou a řekou. Návrh vkládá jednotlivé stavby do území bývalého výstaviště tak, aniž by ho zcela zastavěl. Naopak dedikuje velkorysý, otevřený, nezastavitelný prostor do jeho jádra. Tento prostor bude sloužit jako centrální středobod, ohnisko kulturních aktivit Ostravy, nejen v roce 2015.
Jednotlivé stavby jsou navrženy jako na sobě volně závislé solitéry, které jsou sceleny lemující promenádou a možným rozšířením svých aktivit z interiéru do exteriéru louky. Návrhu se daří přirozeně integrovat existující stavby (Pavilón A, Pavilón G, budova bývalé tržnice) s novostavbami. Speciální místo nachází pro koncertní síň, která z prstence částečně vystupuje a je více připojena k městu, do těsného sousedství obou divadel.
Ideové jádro projektu představuje zmenšená, ale výrazně proměněná louka, nově se svažující k řece Ostravici a vybízející k intenzivnímu využití. Jako jedni z mála pracují autoři s třetím rozměrem louky. Jemnou terénní profilací se jim daří prostor členit a hierarchizovat. Přestože návrh částečně předjímá budoucí podobu jednotlivých staveb, navržený koncept bude fungovat, ať už budou tyto stavby vypadat jakkoliv. Jejich konkrétní podoba vzejde ze samostatných architektonických soutěží.
Za největší kvalitu návrhu považujeme nalezení vhodné míry jasně definovaného charakteru a přitom dostatečné otevřenosti pro budoucí vývoj a etapizaci. Postupným dostavováním se bude koncept jen zesilovat, což je v souladu s definicí úspěšného masterplanu.
Částka 500 000,-
SIAL architekti a inženýři spol. s r.o. Liberec - autoři: Ing. arch. Jiří Buček, Jiří Chmelík, Ing. arch. Jan Kadlas, Ing. arch. Pavel Šťastný, osoby spolupracující: Ing. arch. Linda Novotná, Ing. Jaroslav Míka
Hodnocení poroty
Platforma vysunutá z městské struktury vytváří otevřený urbanistický systém, který v daných limitech umožňuje postupné zastavění budovami různých funkcí a architektonického výrazu. Koncentrace hmot a nahuštění aktivit podporuje jejich vzájemný přesah, prolínání a interakci. Autor nabízí řadu etapizačních variant po kvadrantech či jednotlivých objektech. Zástavba kulturního fóra propojující stávající centrální část města s řekou a hradem vytváří danou sevřenou formou prostor pro nově založený park mezi jižní hranou města a vodním tokem. Návrh nabízí odlišný pohled oproti ostatním oceněným návrhům.
Částka 400 000,-
Peter Stec, Brian Tabolt, James Lowder, Peter Stec st., osoby spolupracující: Ben Olschner, Brett Tabolt, Iva Kleinová, Jon Krizan, Yurou Cui, Juraj Podolak, Daniel Leone
Hodnocení poroty
Autory nazvaný projekt „zdivočelý urbanizmus" je experimentem s využitím veřejného prostoru pro interakci různých druhu kultur reprezentovaných různými uživateli a různými paralelními aktivitami. Objevování neznámého a nepředvídatelného, konfrontace Ostravy a Evropy. Stroj pro testování různých kultur.
Zdravý přirozený les jako princip jedinečnosti architektonického řešení, členěný na divočinu, mýtiny a les jako místo setkávaní a sbližování.
Jedinečný experiment s krajinou a urbanismem, originální řešení s více interpretacemi krajiny, louky, černého a ostravského fenoménu, nehierarchizované struktury pavilónového uspořádání.
Jedinečné a fenomenální území a prostor. Návrh komplexně odkrývá a řeší otázky ekologie krajiny a Ostravska, sociálních a sociologických témat a vytváří autorský architektonický slovník archetypu, typologií a klastru. Projekt jako strategie životního stylu.
Porota od počátku pozitivně vnímala jedinečnost a poetiku řešení, později prosakovaly porotou diskuse ohledně pozitivního interpretování „šťastného života".
Odměna
Částka 62 500,-
NL Architects (Nizozemí) - Pieter Bannenberg, Walter Van Dijk, Kamiel Klaasse, Gen Yamamoto, Barbara Luns, Qili Yang, Liping Lin, Katharina Riedel, Lorena Valero Minano, Ines Quinteiro Antolin
Hodnocení poroty
Vychází z cítěného silného potenciálu existující zeleně a fenoménu řeky. Dle vlastního vyjádření předkládá koncept „urbánního parku", spočívajícího na pravidelném rozprostření téměř 30 architektonických objektů ve volně koncipované parkové zeleni. Ve snaze o maximální spojení s prostorem řeky, překládá stávající pobřežní komunikaci do prostoru rozhraní existující blokové zástavby centra a vlastní Černé louky. Narušenou zástavbu ukončuje souřadným způsobem a vytváří tak jasné urbánní rozhraní se specifickým napětím. Plochu parteru parku pojímá jako hřiště pro všechny generace. Předkládá katalog architektonických forem jednotlivých funkčních typů zástavby, záměrně nehledajících výrazovou jednotu, ale naopak maximální diverzitu forem. Souřadnost je spatřována v jejich objemové podobnosti a pravidelném rozprostření po území. Shlukování je zapovězeno. V tom však spočívá i určitý problém, neboť stavební programy jednotlivých budov jsou velmi odlišné.
Odměna
Částka 62 500,-
Josef Kiszka, Marcin Jojko, Bartlomiej Nawrocki, Krzysztof Czech, Grzegorz Ostrowski
Hodnocení poroty
Porota ocenila jasný koncept založený na respektu ke specifickému charakteru Černé louky jako místa se zvláštní kombinací přírodních podmínek na jedné straně a sociálních a městotvorných funkcí na straně druhé.
Kladně byl hodnocen přesvědčivý návrh dvou vrstev. Dominuje základní vrstva krajinářsky utvářené louky, plochy s nízkou zelení bez formálních struktur a uzpůsobené pro volný pohyb. Na ní, jakoby bez pevného ukotvení, je položena vrstva minimálního počtu objektů s povinnými funkcemi, jež mezi sebou mají jen velmi volné vazby a to v kontrastu s organizovanou a striktně formovanou zástavbou přilehlého města.
Tato kompozice umožňuje vytvořit i na poměrně velkou vzdálenost žádoucí kontakt mezi městskou blokovou zástavbou a řekou. Zároveň nabízí mimořádně flexibilní prostor pro celou řadu společenských, kulturních a relaxačních aktivit prakticky v centru města a tím povyšuje prostředí s přírodními kvalitami na sociálně hodnotný a cenný prostor.
Snad rozhodujícím aspektem návrhu je však zdůraznění kontextu. Černá louka se v něm stává sice jen jedním z článků několikakilometrového pásu zeleně podél toku Ostravice, avšak jediným článkem, v němž se přírodní prostředí prolíná s vrstvou kulturní. Místo se tak nenásilně stává přirozeným těžištěm rozsáhlého prostoru.
Porota oceňovala překvapivě jednoduchý plán k dosažení příznivého výsledku a zároveň konstatovala, že návrh je reálný, ekonomicky přijatelný a plně vyhovuje posouzení dle kritérií soutěže.
