Park Rooseveltova v Brně

Částka 210 000,-
Ing. arch. Michaela Tománková , Ing. Ján Augustín
Ing. arch. Jiří Vokřál

[Hodnocení poroty]

Hodnocení poroty

Návrh klade důraz na začlenění parku do stávající struktury města. Bere si jako vodítko rastr Moravského náměstí a z něj vyvozuje dominující směr, ke kterému jsou vztaženy podstatné architektonické prvky definující atmosféru nové parkové úpravy (pruhy dláždění, členění zpevněných ploch, záhony travin a trvalek, apod.) Porota shledává tento přístup jako příliš formální a pro utváření místa determinující. Také úbytek plochy zeleně je vnímán velmi negativně a je principiálně nežádoucí. Kladně je hodnocena plocha před zadní fasádou Místodržitelského paláce, která přesvědčivým způsobem etabluje tuto výraznou historickou památku v prostoru parku. Směry průchodu územím jsou vhodně definovány, avšak porota se neshoduje při hodnocení jejich kontrastního tvarování. Interakce přímé a zaoblené linie jako hlavního motivu pohybu parkem se jeví jako nepříliš srozumitelné. Hlavní devízou návrhu je vymezení prostoru při jižní straně parku liniovým vodním prvkem a se stromořadím. Naopak jako nepříliš přesvědčivé porota shledává hmotové řešení dostavby této části, které výškově nekomunikuje se sousedním Místodržitelským palácem a nadto zvýrazňuje nároží směrem k Janáčkovu divadlu, které se jeví jako neopodstatněné. Řešení dostavby nároží umožňuje případnou etapizaci při výstavbě podzemních garáží. Zvolené řešení pěších tras a zpevněných ploch respektuje polohy a kořenový systém většiny ponechaných stromů, modelace terénu je adekvátní. Jako zbytečně složité a málo čitelné se zdá řešení výsadeb travin a trvalek podél ulice Rooseveltovy s vloženými pásy dlažby. Celkově se jedná o návrh s několika zdařilými prostorotvornými prvky (liniové stromořadí u vodního prvku s navazujícími kaskádami pro posezení, předprostor pro prezentaci Moravské galerie.), které však navzdory zvolenému striktnímu formálnímu kánonu nejsou integrovány do kompaktního celku.

Částka 180 000,-
ellement architects s.r.o.

[Hodnocení poroty]

Hodnocení poroty

Základními prvky návrhu jsou defragmentace zelených ploch, zachování stávajících pěších tras podél ulice Rooseveltova a směrem ke Kolišti a vytvoření nových tras podél nově utvářených či doplněných fasád pasáží a nároží. Návrh v maximální možné míře rozšiřuje a doplňuje plochy vegetace, zachováním stávající topografie terénu v prostoru kořenů nejcennějších stromů minimalizuje jejich ohrožení. Řešení dostavby nároží je uměřené a umožňuje případnou etapizaci při výstavbě podzemních garáží. Jako nevhodný se jeví průraz do vnitrobloku, jak urbanisticky (propojení veřejného a polosoukromého prostoru) tak technicky (výškový rozdíl). Množství pěších tras je až příliš minimální a může vést k jejich opětovnému přirozenému vzniku. Zachování pozice kašny vůči portálu paláce je pozitivní, otázkou je trasování a přirozená bezbariérovost dále směrem k nároží ulice Rooseveltova. Prezentace bastionového opevnění formou svahování se jeví jako zajímavá, vyvolává však otázky ohledně realizace průběžné lomové hrany s ohledem na stávající terén a kořenové systémy zachovávaných stromů v plochách potenciální úpravy dosypáním zeminy. Umístění druhé řady stromů podél ulice Rooseveltova do zatravněné dlažby stejně jako záhony trvalek podél fasád či osazení stromů před rizalit v ose ulice Lidická se jeví jako nevhodné.

Částka 70 000,-
ov architekti, s.r.o.
Ing. arch. Štěpán Valouch , Ing. arch. Jiří Opočenský
Spolupráce: Ing. arch. David Balajka, Ing. arch. Romana Bedrunková, , Ing. arch. Magdalena Havlová, Ing. arch. Klára Pavlišková, Bc. Tomáš Kubelka, Bc. Aleš Kuželka
Ing. Pavlína Malíková , Ing. Aleš Steiner

[Hodnocení poroty]

Hodnocení poroty

Návrh z urbanistického hlediska, řeší park jako dva funkční celky, dva městské prostory. Severní je trojúhelníková „výseč“ parku s květinovou výsadbou. Stanovením nových pěších tras park otevírá své nároží směrem k Moravskému náměstí. Vzniká zde nová významná pěší trasa podél východní fasády Místodržitelského paláce, čímž začleňuje tento objekt do městské struktury objektů s uliční fasádou. Jižní část, autory nazvaná „parkové náměstí“, vzniká dostavbou ulice Rooseveltova, která až formálně zasahuje do úrovně hlavního průčelí Janáčkova divadla. Toto „parkové náměstí“ vychází ze struktury okolní historické zástavby, tedy struktury paláce s jeho nádvořími. S absencí rohových ulic se však „náměstí“ může stát neprostupným zákoutím. Autoři se tuto situaci snaží vyřešit novou pasáží v nově navrhovaném objektu dostavby ulice Rooseveltova. Tato pasáž však nenavazuje na žádný významný pěší tah a neumožňuje realizaci obchodních prostor v ní. Toto parkové řešení však vyžaduje zásadní zásah do stávajícího terénního uspořádání, čímž může spolu s významným rozšířením zpevněných ploch dojít k poškození kořenové soustavy některých kosterních a perspektivních stromů. Odhalení fragmentu brány běhounského předbraní by vedlo k nenávratnému poškození památky.