Vyhlašovatel
Město Třešť
Sekretář soutěže
Společnost Petra Parléře, o.p.s.
Mgr. Barbora Lukešová, Zavadilova 5, 160 00 Praha 6, tel./fax: 233 323 411/233 323 413, e-mail: [email protected] cenapp.cz
Porota
Stanislav Bartoš,
Vladislav Hynk,
Vladislav Nechvátal,
Petr Holub,
Tomáš Jiránek,
Zdeněk Sendler,
Ivan Hnízdil,
Josef Kadlec,
Eva Špačková
Neudělena.
Hodnocení poroty
Ing. arch. Petr Brožek
Hodnocení poroty
Lze konstatovat, že zadání soutěže bylo splněno. Kladně se dá hodnotit také návrh nového přestupního dopravního uzlu s vazbou na regionální železniční dopravu.
Kontext.
je dán uvedeným mottem „Ze sídliště město“, což znamená přidanou hodnotu ke kvalitnímu bydlení v zeleni. Dochází tak k doplnění stávající struktury zástavby na přechodu mezi sídlištěm a historickým jádrem města. Návrh předkládá také nové možnosti dostavby v rámci rostlého města (prostor před obchodním střediskem).
Koncept prostorový.
je založen na doplňování struktury jak rostlého města na původní parcelaci, tak i sídliště na principu hierarchie veřejného a poloveřejného prostoru. Návrh vhodně začleňuje parkovací stání v parteru sídliště společně s alejovou zelení.
Koncept funkční.
navrhuje „funkční mix“ bydlení s obchodem a službami .
Kompozice návrhu.
je postavena na pravoúhlém rastru. Návrh v sobě zahrnuje také nové názvosloví, vytváří tak jakési „identické celky“ (prostorové jednotky) s cílem identifikovat se s místem.
Grafické zpracování je přehledné, na dobré úrovni a působí přesvědčivě.
Parkové úpravy spolu s návrhem parteru jsou řešeny založením uličních stromořadí, nových pěších cest a obnovou vodního toku.
Originalita návrhu spočívá v návrhu nového nádraží (přestupního uzlu) společně s náměstím, ale spočívá zejména ve „srůstání sídliště a města“ .
Realizovatelnost návrhu.
je poněkud problematická – souvisí s vlastnickými vztahy, tj. pokud se podaří dohoda mezi dotčenými vlastníky a městem. Dále mohou být problematické některé dostavby panelových domů bez udělení výjimek z „OTP“ – obecně technických podmínek pro výstavbu.
Celkové hodnocení návrhu vychází zejména z jeho „originality“ dosažené ekonomicky dostupnými prostředky.
Ing. arch. Jiří Dostál, Ing. arch. Rudolf Grimm, Ing. arch. Štěpán Špoula, spoluautor: Bc. Vladimír Fialka
Hodnocení poroty
Hlavním přínosem návrhu je nové řešení „poloveřejných“ prostorů v návaznosti na obytné domy. Tyto prostory poskytují obyvatelům sídliště rozšíření obytného prostředí mimo vlastní byt a napomáhají vytváření neformálních kontaktů mezi lidmi. Nabízí se příležitost ke spoluúčasti obyvatel při tvorbě i údržbě bezprostředního okolí bytových domů.
Úpravy sídliště navazují na charakter centrální historické části města a rozvíjejí ji současnými prostředky. Řešení veřejného prostoru zachovává a podporuje dnešní měřítko města. Návrh dokládá citlivou práci s materiály a vegetačními prvky.
Naznačené prostory v architektonickém detailu vhodně odlišují formální veřejný společenský prostor (před kulturním domem), romantický sad s dětskými hřišti (za mateřskou školou), pěší cestu městem (od náměstí T.G. Masaryka ke sportovištím na ploše podél trati) a venkovní obytné prostory v návaznosti na bytové domy.
Parkovací stání pro obyvatele sídliště jsou rovnoměrně rozmístěna po ploše sídliště a zpomalená doprava se prolíná s ostatními prvky (obytná ulice, zeleň). Toto řešení umožňuje obyvatelům nekonfliktně parkovat v blízkosti domů, aniž by parkoviště vytvářela velké monofunkční plochy. Parkovací místa „na dohled“ z oken bytů podporují pocit bezpečí. Doplňuje je hromadná garáž umístěná ve valu podél trati překrytá terénem.
Na ploše lemující podélně trať jsou nově navržena sportoviště a kavárna a v nárožní poloze u ulice Nerudovy obchodní dům. S dalšími většími dostavbami a zahušťováním sídliště se v návrhu nepočítá.
Rezervy návrhu jsou v řešení propojení centra města se sídlištěm. Obzvlášť bezprostřední okolí objektu kina a obchodního domu navazujícího na náměstí by mělo být dotvořeno s větším důrazem na řešení veřejného prostoru.
Soutěžní návrh umožňuje postupnou realizaci po etapách, dává prostor k přímé spoluúčasti obyvatel a zachovává současné měřítko města.
Při realizaci této koncepce je důležité průběžně hlídat rovnováhu mezi městským prostorem a plochami vymezenými jako „poloveřejné“, aby nedošlo k neúměrné „privatizaci“ veřejných ploch.
Ing. arch. Marek Janatka, Ing. Pavel Holubec PhD.
Hodnocení poroty
Soutěžící správně vyhodnotili palčivost nedostatku parkovacích míst a stoupající prostorové nároky na dopravu v klidu. Do těžiště sídliště je umístěno podzemní parkoviště. Řešení odvážné, ale možné. Parkování touto formou zvyšuje počet parkovacích míst v optimální docházkové vzdálenosti pro všechny obyvatele sídliště, zároveň však ponechává parter sídliště pro reprezentativní a odpočinkovou funkci veřejného prostoru, to včetně zeleně a vodního prvku. Je zde umístěno sportovní hřiště, dětská hřiště, drobný obchod, restaurace, amfiteátr s terasou, víceúčelová travnatá plocha, skate park, altány, rybníček s vodopádem a několik lokalit s lavičkami pod stromy. To rozmístěno v jakýchsi ohniscích mezi domy sídliště.
Dopravu do parkovací garáže přivádí bez kolize, v souladu s ostatními provozními nároky na území. V prostoru sídliště zůstávají upravovaná parkovací místa podél ulic, rozčleněna ostrůvky pro snazší průchod mezi auty a pro stromy.
Návrh počítá s propojením městského centra se sídlištěm. To je přínosem návrhu. Umírněná, přesto hmotově účinná dostavba objektů obchodu a služeb v zadním prostoru Komerční banky a obchodního centra Vysočina zcela jistě zkvalitní vztah mezi městským centrem a sídlištěm. Přesto chybí jistá míra odvahy kritizované objekty nákupního střediska Vysočina nahradit kvalitnějším urbanistickým i architektonickým zásahem.
Jihozápadní cíp území pod tratí je v návrhu použit pro nový víceúčelový objekt . Většina plochy je řešena jako park s různými možnostmi aktivního využití, včetně kavárny, drobných obchůdků a služeb.
Oceňujeme snahu vyváženě, s náležitým citem pro proporce strukturovat zástavbu v sídlišti. Z návrhu je patrná snaha jistého fázování funkcí i hmot směrem od krajů do centra řešeného prostoru. Architekti hledají citlivé doplnění všech funkcí, které sídlišti a veřejnému prostoru obecně chybí. Návrhu bohužel chybí jasnější názor na architektonický detail, výtvarná hodnota v detailu nedosahuje kvalit projevené smyslu pro koncept. Názor na použití vegetačních prvků působí rozpačitě. Přesto lze z návrhu vytušit, že architekti si její roli zřetelně uvědomují a počítají s ní. Koncept je městotvorný, hmotově vyvážený a provozně logický s dostatečnou návazností na širší kontext.