Veřejná architektonicko-urbanistická soutěž o návrh řešení revitalizace „sídlištní krajiny“ v Třešti

Neudělena.

Hodnocení poroty

Ing. arch. Petr Brožek

[Hodnocení poroty]

Hodnocení poroty

Lze konstatovat, že zadání soutěže bylo splněno. Kladně se dá hodnotit také návrh nového přestupního dopravního uzlu s vazbou na regionální železniční dopravu. Kontext. je dán uvedeným mottem „Ze sídliště město“, což znamená přidanou hodnotu ke kvalitnímu bydlení v zeleni. Dochází tak k doplnění stávající struktury zástavby na přechodu mezi sídlištěm a historickým jádrem města. Návrh předkládá také nové možnosti dostavby v rámci rostlého města (prostor před obchodním střediskem). Koncept prostorový. je založen na doplňování struktury jak rostlého města na původní parcelaci, tak i sídliště na principu hierarchie veřejného a poloveřejného prostoru. Návrh vhodně začleňuje parkovací stání v parteru sídliště společně s alejovou zelení. Koncept funkční. navrhuje „funkční mix“ bydlení s obchodem a službami . Kompozice návrhu. je postavena na pravoúhlém rastru. Návrh v sobě zahrnuje také nové názvosloví, vytváří tak jakési „identické celky“ (prostorové jednotky) s cílem identifikovat se s místem. Grafické zpracování je přehledné, na dobré úrovni a působí přesvědčivě. Parkové úpravy spolu s návrhem parteru jsou řešeny založením uličních stromořadí, nových pěších cest a obnovou vodního toku. Originalita návrhu spočívá v návrhu nového nádraží (přestupního uzlu) společně s náměstím, ale spočívá zejména ve „srůstání sídliště a města“ . Realizovatelnost návrhu. je poněkud problematická – souvisí s vlastnickými vztahy, tj. pokud se podaří dohoda mezi dotčenými vlastníky a městem. Dále mohou být problematické některé dostavby panelových domů bez udělení výjimek z „OTP“ – obecně technických podmínek pro výstavbu. Celkové hodnocení návrhu vychází zejména z jeho „originality“ dosažené ekonomicky dostupnými prostředky.

Ing. arch. Jiří Dostál, Ing. arch. Rudolf Grimm, Ing. arch. Štěpán Špoula, spoluautor: Bc. Vladimír Fialka

[Hodnocení poroty]

Hodnocení poroty

Hlavním přínosem návrhu je nové řešení „poloveřejných“ prostorů v návaznosti na obytné domy. Tyto prostory poskytují obyvatelům sídliště rozšíření obytného prostředí mimo vlastní byt a napomáhají vytváření neformálních kontaktů mezi lidmi. Nabízí se příležitost ke spoluúčasti obyvatel při tvorbě i údržbě bezprostředního okolí bytových domů. Úpravy sídliště navazují na charakter centrální historické části města a rozvíjejí ji současnými prostředky. Řešení veřejného prostoru zachovává a podporuje dnešní měřítko města. Návrh dokládá citlivou práci s materiály a vegetačními prvky. Naznačené prostory v architektonickém detailu vhodně odlišují formální veřejný společenský prostor (před kulturním domem), romantický sad s dětskými hřišti (za mateřskou školou), pěší cestu městem (od náměstí T.G. Masaryka ke sportovištím na ploše podél trati) a venkovní obytné prostory v návaznosti na bytové domy. Parkovací stání pro obyvatele sídliště jsou rovnoměrně rozmístěna po ploše sídliště a zpomalená doprava se prolíná s ostatními prvky (obytná ulice, zeleň). Toto řešení umožňuje obyvatelům nekonfliktně parkovat v blízkosti domů, aniž by parkoviště vytvářela velké monofunkční plochy. Parkovací místa „na dohled“ z oken bytů podporují pocit bezpečí. Doplňuje je hromadná garáž umístěná ve valu podél trati překrytá terénem. Na ploše lemující podélně trať jsou nově navržena sportoviště a kavárna a v nárožní poloze u ulice Nerudovy obchodní dům. S dalšími většími dostavbami a zahušťováním sídliště se v návrhu nepočítá. Rezervy návrhu jsou v řešení propojení centra města se sídlištěm. Obzvlášť bezprostřední okolí objektu kina a obchodního domu navazujícího na náměstí by mělo být dotvořeno s větším důrazem na řešení veřejného prostoru. Soutěžní návrh umožňuje postupnou realizaci po etapách, dává prostor k přímé spoluúčasti obyvatel a zachovává současné měřítko města. Při realizaci této koncepce je důležité průběžně hlídat rovnováhu mezi městským prostorem a plochami vymezenými jako „poloveřejné“, aby nedošlo k neúměrné „privatizaci“ veřejných ploch.

Ing. arch. Marek Janatka, Ing. Pavel Holubec PhD.

[Hodnocení poroty]

Hodnocení poroty

Soutěžící správně vyhodnotili palčivost nedostatku parkovacích míst a stoupající prostorové nároky na dopravu v klidu. Do těžiště sídliště je umístěno podzemní parkoviště. Řešení odvážné, ale možné. Parkování touto formou zvyšuje počet parkovacích míst v optimální docházkové vzdálenosti pro všechny obyvatele sídliště, zároveň však ponechává parter sídliště pro reprezentativní a odpočinkovou funkci veřejného prostoru, to včetně zeleně a vodního prvku. Je zde umístěno sportovní hřiště, dětská hřiště, drobný obchod, restaurace, amfiteátr s terasou, víceúčelová travnatá plocha, skate park, altány, rybníček s vodopádem a několik lokalit s lavičkami pod stromy. To rozmístěno v jakýchsi ohniscích mezi domy sídliště. Dopravu do parkovací garáže přivádí bez kolize, v souladu s ostatními provozními nároky na území. V prostoru sídliště zůstávají upravovaná parkovací místa podél ulic, rozčleněna ostrůvky pro snazší průchod mezi auty a pro stromy. Návrh počítá s propojením městského centra se sídlištěm. To je přínosem návrhu. Umírněná, přesto hmotově účinná dostavba objektů obchodu a služeb v zadním prostoru Komerční banky a obchodního centra Vysočina zcela jistě zkvalitní vztah mezi městským centrem a sídlištěm. Přesto chybí jistá míra odvahy kritizované objekty nákupního střediska Vysočina nahradit kvalitnějším urbanistickým i architektonickým zásahem. Jihozápadní cíp území pod tratí je v návrhu použit pro nový víceúčelový objekt . Většina plochy je řešena jako park s různými možnostmi aktivního využití, včetně kavárny, drobných obchůdků a služeb. Oceňujeme snahu vyváženě, s náležitým citem pro proporce strukturovat zástavbu v sídlišti. Z návrhu je patrná snaha jistého fázování funkcí i hmot směrem od krajů do centra řešeného prostoru. Architekti hledají citlivé doplnění všech funkcí, které sídlišti a veřejnému prostoru obecně chybí. Návrhu bohužel chybí jasnější názor na architektonický detail, výtvarná hodnota v detailu nedosahuje kvalit projevené smyslu pro koncept. Názor na použití vegetačních prvků působí rozpačitě. Přesto lze z návrhu vytušit, že architekti si její roli zřetelně uvědomují a počítají s ní. Koncept je městotvorný, hmotově vyvážený a provozně logický s dostatečnou návazností na širší kontext.