Předmětem soutěže bylo zpracování ideového urbanisticko-architektonického návrhu na řešení prostoru „náměstí Emila Škody“ s důrazem na doplnění a intenzifikaci urbanistické struktury a vymezení veřejného prostranství. Stanovené základní principy řešení zahrnovaly nalezení nové podoby významné části města i významného veřejného prostoru širší centrální oblasti. Návrhem měl být vytvořen odpovídající prostor organicky zapojený do struktury města, slučující charakter historické blokové zástavby se současnými společenskými aktivitami vytvářející polyfunkční prostředí a umožňující komfortní průchod, zastavení i pobyt. Zároveň měl řešit potřeby dopravy v klidu.
Vyhlašovatel
Statutární město Plzeň
statutární město Plzeň
Sídlo: Plzeň, náměstí Republiky 1
Statutární zástupce: Mgr. Martin Baxa, primátor města
Tel./fax: 37 803 2000
Sekretář soutěže
Ing. Stanislava Maronová
Útvar koncepce a rozvoje města Plzně,
příspěvková organizace
Škroupova 5, 305 84 Plzeň
37 803 5019, 37 803 5002
maronova@plzen.eu
Řádní členové poroty - závislí
Ing. arch. Petr Nosek, člen Komise pro koncepci a rozvoj Rady města Plzně
Ing. arch. Irena Langová, architekt Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně
Řádní členové poroty - nezávislí
Ing. arch. Mikoláš Vavřín
Ing. arch. Jaroslav Wertig
Náhradníci poroty - závislí
Ing. Jiří Kozohorský, ředitel Technického úřadu Magistrátu města Plzně
Ing. arch. Zuzana Froňková, architekt Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně
Náhradníci poroty - nezávislí
Částka 190 000,-
Ing. arch. Petr Bouřil, Bc. Sandra Gulázsiová, Ing. arch. Magdalena Nováková, Ing. arch. Filip Fišer
Hodnocení poroty
Vítězný návrh chápe řešené území v širším kontextu jako jizvu ve struktuře města, kterou je třeba zacelit. Léčí ji analogickým navazováním ulic, kterými krájí území, kterými navazuje na uliční osy v okolí a na bránu č. 1 Škodovky. Na rozdíl od většiny soutěžních návrhů necítí vhodné nově definované náměstí situovat hranicí řešeného území, ale vkládá ho do těžiště nově navržené zástavby. Významově ho propojuje s bránou Škodovky pobytovou propojovací ulicí se zelení. Toto poměrně odvážné řešení vyvolalo značnou diskusi. Pozitivně bylo chápáno, že nové náměstí bezprostředně nekonkuruje a neodčerpává energii Husovu náměstí. Na druhou stranu vyvolalo obavy, zda se tak neodsouvá vytvoření klíčového městského prostoru do daleké budoucnosti. Projekt má smysl, pokud je realizován jako celek, tj. s oběma veřejnými prostory. Nicméně přihlášení se k tradičnímu blokovému urbanismu je natolik jasným a nadčasovým principem nezávislým na architektonickém ztvárnění, že unese i nyní nepředpokládatelné eventuality. Návrh artikuluje město jednoznačnými pojmy – ulice, náměstí, blok, které budou platné a srozumitelné i v budoucnu. Oproti urbanistickým kvalitám návrhu nepříliš přesvědčivě působilo schematické pojetí parteru navrženého náměstí, na vizualizacích nepůsobí přívětivě. Porota doporučuje v další fázi ověřit reálnost navržené redukce CAN, aby realizování navrženého kvalitního prostředí nebylo podmíněno nereálnými předpoklady.
Částka 130 000,-
Autorský kolektiv „20-21 architekti“: Ing. arch. Peter Lényi, Ing. arch. Ondrej Marko, Ing. arch. Marián Lucký, Alexandra Kvasnicová, Bc. Miroslav Styk
Hodnocení poroty
Autoři návrhu č. 2 se rozhodli dnešní prostor náměstí Emila Škody zastavět pomocí blokové zástavby s regulovanou výškou a jasně danou uliční čárou. Necítili potřebu ponechat v těchto místech otevřený veřejný prostor. Vsadili na trvalé obsazení území obyvateli v nově vybudovaných bytech. Připouští různé konkrétní způsoby zastavění v rámci dané regulace. Stávající povrchové parkoviště přemísťují do tří podzemních podlaží jednoho z nově navržených bloků. Dříve veřejně přístupná plocha je nahrazena sérií čtyř dvorů s různými funkcemi. Jednotlivé dvory nejsou v pojetí autorů soukromé a zcela uzavřené, ale pomocí série prostupů na celou výšku bloku se snaží vytvořit propojení mezi okolním prostorem města a dvory, které by jinak byly chápány jako vnitrobloky. Doufají, že energie okolí a nově navržené zástavby bude taková, aby dokázala uživit komerční parter v celém přízemí novostaveb. Širším vztahům mimo zájmové území se autoři věnovali jen velmi schematicky. Ambivalentí charakter dvorů byl předmětem ocenění, ale také kritiky poroty, která plně nedůvěřovala jejich budoucí otevřenosti a propustnosti.
Částka 80 000,-
Ing. arch. Jakub Smolka, Ing. arch. Vít Polák
Hodnocení poroty
Návrh, inspirovaný prostředím blízkého průmyslového komplexu, sympatickým způsobem kombinuje volnou urbanistickou strukturu s uzavřenými bloky. Střídání výškové hladiny zástavby v nepravidelném rytmu přináší příznivý prostorový efekt. Důraz na architektonický detail v přísně industriálním pojetí lze pokládat spíše za nežádoucí předefinování oslabující jinak dobrý koncept. Zahloubená otevřená plocha ospravedlňuje existenci podchodu pod Tylovou ulicí spolu se střelnicí a současně slibuje vznik atraktivního nekonvenčního městského prostoru. Porota ocenila soudobý konceptuální přístup k řešení úlohy a udělila návrhu 3. cenu.
