Předmět soutěže: Praha chce maximálně využít potenciálu Vltavy a jejích nábřeží a ostrovů jako důležité součásti veřejného prostoru města. Předmětem této soutěže byla proto nová definice místa ostrova Štvanice a artikulace jeho vazeb a spojení s okolními částmi centra Prahy jako součásti veřejného meziprostoru města.
------------------------------------------------------
Korespondence:
Vyjádření ČKA k dopisu Ivana Kroupy Architekti architektům ve věci soutěže na revitalizaci ostrova Štvanice ze dne 6. 12. 2013
"Architekti architektům" od Ing. arch. Ivana Kroupy ze dne 3. 12. 2013
Tisková zpráva Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 6. 11. 2013
Odpověd Ing. arch. Ivana Kroupy z 28. 10. 2013
Odpověď ČKA na výzvu Ing. arch. Ivana Kroupy z 25. 10. 2013 a zpřesnění odpovědí
Reakce ČKA na nález znehodnocených soutěžních návrhů o využití a rozvoj ostrova Štvanice a výzva k řádnému ukončení soutěže ze dne 24. 10. 2013.
Tisková zpráva Magistrátu hl. m. Prahy k soutěži na Štvanici ze dne 23. 10. 2013.
Dopis předsedy ČKA primátorovi Prahy ze dne 23. 10. 2013.
Druhá výzva České komoře architektů v souvislosti se Štvanicí, Ing. arch. Ivan Kroupa z 20. 10. 2013
Dne 12. 10. 2013 nabylo právní moci rozhodnutí ÚOHS o zastavení správního řízení .
Dne 30. 9. 2013 byla doručena odpověď Magistrátu hl. města Prahy.
Dne 19. 9. 2013 byla odeslána urgence dopisu primátorovi Tomáši Hudečkovi vč. přiložené komunikace se zástupcem vyhlašovatele pí Zuzany Dohnalové.
Dne 16. 7. 2013 obdržela Česká komora architektů (dále ČKA) veřejnou výzvu týkající se soutěže „Návrh řešení využití a rozvoje ostrova Štvanice v Praze“. Na základě této výzvy požádala ČKA vyhlašovatele o vydání stanoviska k současné situaci. ČKA zveřejní stanovisko vyhlašovatele na webu, jakmile jej obdrží.
Duben 2013 - Dopis ČKA primátorovi Doc. Mudr. Bohuslavu Svobodovi, CSc. z 10. 4. 2013.
-------------------------------------------------------------
Vyhlašovatel
Hlavní město Praha
Sekretář soutěže
JUDr. Marek Bánský
advokát, Praha 1, Elišky Krásnohorské 10/2, tel/fax: +420 224 819 435, e-mail: [email protected]
Předseda poroty
Aleksandra Udženija
Řádní členové poroty - závislí
Řádní členové poroty - nezávislí
doc. Ing. arch. Jakub Kynčl Ph.D.
Ing. arch. Miroslav Cikán
Ing. arch. Petr Kratochvíl
Ing. arch. Irena Fialová
Jakub Fišer
Náhradníci poroty - závislí
Pavel Richter
Tomáš Dolanský
Náhradníci poroty - nezávislí
Neudělena.
Hodnocení poroty
Částka 600 000,-
Radek Kolařík, Lada Kolaříková, spolupráce: Kateřina Frejlachtová, Alan Hackl, Petr Šiřina, Martin Špičák, Petr Uhlíř
Hodnocení poroty
Návrh nabízí různé možnosti vývoje prostorového uspořádání celého ostrova jako integrované součásti města. Nabízí a umožňuje různé využití ostrova na základě celkové budoucí dramaturgie, připravované sestaveným „dramaturgickým týmem“. Součástí bude i vznik vizuálního stylu ostrova, který napomůže ucelené programové koncepci a komunikaci s občany města.
Návrh popisuje samostatné a navzájem na sobě nezávislé, nebo naopak provázané kroky (scénáře), které mohou budoucí vývoj směrovat, zpomalovat, nebo naopak akcelerovat. Zároveň pro něj vytváří obecné podmínky. A to nejen formou postupného pročištění celé plochy ostrova, modelací terénu, definováním různorodých ploch a celkovou úpravou a doplněním dřevin, ale také a zejména návrhem spíše předepisujícím, než regulujícím, návrhem spíše krajinným, než vystavěným. Tato metoda „možností strategických změn“ odpovídá nejisté a nesourodé době, stejně jako současné neujasněnosti celopražské koncepce rozvoje města a slibuje harmonický vývoj v dané lokalitě.
Autor návrhu číslo 15 by se mohl stát partnerem týmů, zpracovávajících v současné době strategické i územně plánovací dokumentace pro hl. m. Prahu.
Částka 400 000,-
Ondřej Chybík, Michal Krištof, Josef Chybík, spolupráce: Matej Štrba, Martin Machala, Jana Matlovičová, Jakub Finger, Mirka Svorová, Denisa Václavová, Petr Soldán
Hodnocení poroty
Návrh by mohl Praze a jejím občanům přinést nový typ městské krajiny. Navazuje na tradici pražských ostrovů, Štvanici ponechává zelenou, nevyužívá ale fenomén ostrova a řeky pouze krajinářským způsobem, nýbrž pravidelným střídáním parkových částí s mnoha dalšími aktivitami, které jsou umístěny na tzv. mýtinách, jejichž využití je v čase a ploše proměnlivé.
Štvanice se tak stává nejen městským parkem, ale i novým prostorem 21. století, který se rozvíjí, vyvíjí, proměňuje a udržuje za spolupráce města a občanů a poskytuje prostor pro nové typy aktivit. Prostorový koncept řešení ostrova je dostatečně jednoduchý, pevný a jasný, aby udržel řád nad všemi různorodými aktivitami, které se na ostrově mohou realizovat. Páteřní a okružní komunikace ho jednoduše a logicky obsluhují. Zároveň počítá s tím, že 100% plochy ostrova se v budoucnosti otevře všem občanům města. Etapizace počítá s tím, že prvotní je vyřešit pěší propojení ostrova a zastavení míjení ostrova městskou dopravou a vzápětí je třeba citlivě a postupně začít s krajinářskými úpravami a výsadbou stromů za účasti občanů Prahy.
Návrhu lze vytknout rigidní lpění na jediném 17m modulu rastru výsadby stromů, ne úplně vhodný výběr dřevin a scénář realizace příliš závislý na kvalitě spolupráce občanů s městem a naopak.
Částka 400 000,-
MOBA studio s.r.o. - Igor Kovačević, Yvette Vašourková, Kateřina Šrámková, Barbora Šimonová, spolupráce: Markéta Mráčková, Micheale Porsia, Tomáš Papušek, Jiří Sádlo, Ilaria Crivellari, Julia Krzynicka, Javier Morandeira Garcia, Karin Grohmannova, Nerea Marquez, Saray Herrero, Martin Neruda
Hodnocení poroty
Návrh zaujal porotu zejména mimořádně kvalitní analýzou v textové části, kde mimo jiné autor (autoři) konstatuje, že budoucí podobu ostrova a jeho okolí nelze v rámci soutěže definitivně „vyřešit“. Poukazuje na skutečnost, že v generelu Vltavy z roku 1995 je počítáno se zástavbou ostrova Štvanice, což se mu jeví jako nepřijatelné v současné době, kdy město houstne na březích řeky. Také potenciální investici do kulturní veřejné stavby, která „parazituje“ na kvalitách prostředí, aniž by iniciovala pozitivní změny ve svém okolí, pokládá za neobhajitelnou. Autor nevěří, že situaci ostrova lze „léčit“ výraznou veřejnou stavbou. Naopak pokládá rekreační roli ostrova za geneticky zakódovanou.
Návrh řešení spočívá ve vytvoření iniciačních bodů, z nichž lze s mnohými souhlasit (tramvajová zastávka, pěší lávky, molo…), avšak konkrétní navržená forma mnoha dalších naopak vzbuzuje nedůvěru (bazénu – kluziště, terasy propojující sportoviště, trasování pěších cest …). Přes tyto výhrady však porota ocenila přístup autora bez velkých gest. Je škoda, že slovní popis návrhu nenašel přesvědčivější naplnění ve vlastním architektonickém návrhu.
