Jednokolová veřejná projektová architektonicko-umělecká soutěž.
Předmětem soutěže bylo zpracování návrhu architektonického a uměleckého řešení Památníku Jana Palacha ve Všetatech jako specifického a symbolického místa, v němž silou prožitku může dojít k vnitřní transformaci a vytvoření osobitého vztahu jedince k dějinám 20. století.
Soutěžní návrh měl doložit autorskou vizi komplexního řešení areálu Památníku a pozemku, na němž se nachází. Návrh by měl prokázat také sílu tvůrčí osobnosti, její respekt a vnímání významu mimořádné lidské oběti Jana Palacha v kontextu dějin 20. století a boje za demokracii a lidská práva, dále znalost komplexnosti požadavků na moderní vzdělávání a muzejní výstavnictví.
Závazným požadavkem vyhlašovatele na řešení Památníku byl návrh:
a) uměleckého přetvoření původního domu na Památník Jana Palacha ve Všetatech, přičemž vyhlašovatel předpokládá významové členění Památníku ve třech zónách:
symbolické – umělecká transformace samotného domu jako symbolu oběti Jana Palacha, s cílem dát objektu novou kvalitu v jeho nové architektonické hodnotě a silném působení a výsledném dojmu na návštěvníky Památníku;
kontemplační – zahradní a terénní úpravy pozemku (včetně demolice nevyhovujících hospodářských a účelových stavení) do podoby meditační zahrady k osobnímu zamyšlení a kontemplaci návštěvníků Památníku;
edukační – novostavba výstavního pavilonu a prostorově-výtvarné řešení zde umístěné expozice.
b) stavebního a technického řešení revitalizace pozemku a domu, včetně řešení demolice technických staveb i projektu staveb nových na předmětném pozemku za účelem uvedení do veřejného užívání jako muzejního zařízení; návrh by měl zohledňovat nároky na kvalitní poskytování služeb návštěvníkům/klientům nově vzniklého veřejného provozu.
Vyhlašovatel
Národní muzeum
Václavské náměstí 68, 115 79 Praha 1
PhDr. Michal Lukeš, Ph.D., generální ředitel Národního muzea
+420 224 497 309 / + 420 224 226 488
sekretariat@nm.cz
Sekretář soutěže
Mgr. Dagmar Fialová
hlavní manažerka expozic Národního muzea
Národní muzeum, +420 224 497 474, architekt_soutez@nm.cz
Řádní členové poroty - závislí
PhDr. Petr Blažek, Ph.D., historik – místopředseda poroty
Miroslav Baloun, starosta městyse Všetaty
Řádní členové poroty - nezávislí
Vladimír 518, rapper, výtvarník a scénograf
akad. mal. Jiří Sozanský, sochař, malíř, grafik, tvůrce multimediálních projektů a environmentů
Náhradníci poroty - závislí
Jan Poukar, občanské sdružení Národ pohasl
Náhradníci poroty - nezávislí
doc. PhDr. Jiří T. Kotalík, CSc., Katedra teorie a dějin umění AVU
PhDr. Richard Biegel, CSc., ředitel Ústavu pro dějiny umění FF UK
Mgr. Ing. Kristina Vlachová, režisérka a scenáristka
Přizvaní odborní znalci:
PhDr. Jiří Suk, Ph.D., Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, člen poradní skupiny pro vybudování Památníku Jana Palacha ve Všetatech
Bc. Michal Ježek, člen poradní skupiny pro vybudování Památníku Jana Palacha ve Všetatech
Částka 100 000,-
MCA atelier s.r.o.
Hodnocení poroty
Vítězný návrh s číslem 11 využil celého spektra podnětů ze samostatného místa i z celé významné dějinné situace činu Jana Palacha. Jeho autoři vše pospojovali pomocí promyšlené osnovy tak, aby při sobě držely silné i slabé články dosud ne dost homogenně chápaného odkazu.
Původní dům je ve vítězném návrhu zachován ve své nejzákladnější stavební substanci, je architektonicky zkultivován, nikoliv však zkrášlen nebo falešně interpretován. V minulosti byl tichým místem, ve kterém byla uslyšena velká dějinná výzva a zanedlouho na to se do něho nastěhoval nekonečný smutek s bezvýchodností a zoufalstvím. Vstoupila do něho nejen autorem definovaná výzva k činu – hrana, ale byl do něho vražen i klín cynického bezcitného komunistického režimu. Touto hranou / klínem architektonicky ztvárněným může zanedlouho být „dům smutku“ paradoxně natrvalo otevřen. Vítězný návrh s tímto efektem počítá!
Hrana (klín) směřuje k záblesku světla a k opuštěnému rodinnému stolu, který však může mít i význam společného stolu národa, jenž se stal opuštěným. Návštěvník ale není vnitřním prostorem klínu dlouho traumatizován. Je mu milosrdně nabídnut východ, do zušlechtěného a od všech zbytečností oproštěného prostoru vnitřku domu. V něm může zažít velmi účinnou ustálenou expozici pouze dočasně doplňovanou malou tematickou výstavou vybraného umělce. Působení interiéru domu Jana Palacha je sugestivně ovlivňováno štěrbinovým světlem z neúplně zaslepených oken. Důležitou součástí expozice je artefakt v podobě torz pokojů s nezakrytými okny, kde bydlel Jan Palach, k nimž se však již nikdy nedá přistoupit, protože pod sebou nemají podlahu. Zůstávají tak „jenom“ silným symbolem světla. Zážitek z expozice bude naléhavý, sdělení bude stručné a obsažné, přesto civilní a nepatetické.
Přístavba nového funkčního pavilonku je urbanisticky velmi dobrá, architektonicky lapidární a dispozičně vyhovující. Meditativní zahrádka s jedním stromem v koutě pozemku nad říčkou je dostatečně působivá, klidná a závažná.
Velmi cenná je naznačená možnost úplného otevření pozemku, vlastně vytvoření až veřejného prostoru, který z domu Palachovy rodiny učiní veřejný statek – národní památník. Jeho útrob se již nebudou muset obávat ani všetatští sousedé, dokonce budou mít šanci získat pocit hrdosti, že jejich sousedem byl národní hrdina Jan Palach, jeden z nich, jeden z nás.
Částka 70 000,-
Ing. arch. Tomáš Zavoral
Hodnocení poroty
Návrh jednoznačně naplňuje zadání ve smyslu výrazného připomenutí a reflexe Palachova odkazu. Památník je koncipován jako labyrint znázorňující Palachovu cestu k činu sebeupálení. Jeho základní myšlenkou je vytvoření jakéhosi symbolického a monumentálního kenotafu, jehož součástí bude pouze vnější slupka někdejšího rodinného domu obtisknutá ve vnějším plášti monumentálního trojúhelníku nové budovy památníku situované logicky v cípu parcely. Veškerý emoční náboj expozice je koncentrován do několikapodlažního labyrintu s promyšleným scénickým osvětlením evokujícím cestu ke světlu jako cestu k uvědomění a poznání.
Koncept projektu porota ocenila jako mimořádně silný, přesvědčivý a ve své pádnosti jednoznačně pochopitelný. Zvolené řešení volí robustní architektonickou a sochařskou formu a zcela vědomě přitom rezignuje na redundantní výklady a expoziční prezentace. Až archetypální oslava činu a oběti přináší však podle názoru poroty zásadní změnu urbanistické situace nad únosnost místa v jeho historickém a současném urbanistickém kontextu. Stručná průvodní zpráva nebyla porotě oporou při interpretaci ne zcela srozumitelného a jasně čitelného grafického vyjádření. Při úvahách o možné realizaci vzala porota v potaz problematické a vzhledem k místním podmínkám nereálné umístění části zázemí do nově vyhloubeného suterénu i vzhledem k objemu razantní betonové novostavby uvažovanou ne zcela reálnou celkovou cenu za realizaci. Při komplexním posuzování všech návrhů posuzovaných v soutěži porota konstatovala vysokou komplexní ideovou, architektonickou a uměleckou kvalitu návrhu a po obsáhlé diskusi dospěla k názoru upřednostnit návrh jiný, který lépe a komplexněji naplnil požadavky zadání a přesvědčil o reálnosti a ekonomické přiměřenosti svého konceptu.
Částka 40 000,-
RO_AR Szymon Rozwalka architects
Hodnocení poroty
Návrh zaujal ve smyslu osobitého a záměrně neuchopitelného propojení zachovalé, ale nepřístupné schránky rodného domu a přidané totální struktury betonového labyrintu. Jeho kladem je razantnost navrhovaného řešení i možný účinek s mnoha překvapivými průhledy z pohledu návštěvníka. Přestože porota oceňuje důslednost rastrového řešení v symbolické podobě hmotné mříže vložené do parcely bez ohledu na existující dům, shledává, že emočně tvůrčí rovina nové vložené struktury monumentálních rozměrů není příliš vhodná pro expoziční a edukační prezentaci. Navržené umístění technicko-provozního zázemí do suterénu považuje porota vzhledem ke geologickým podmínkám místí situace za nereálné.
Maximální zahuštěnost parcely množstvím betonových rámů je podle názoru poroty nad únosné možnosti jejího kontextuálního vnímání. Ponechání vnějšího pláště původního domu v tradičních technologiích oproti novým doplňkům z pohledového betonu vypovídá o záměrném kontrastu, jehož účinek bude zřejmě v reálném výsledku na hranici necitlivé brutality. Oceňuje komplexní ideovou, architektonickou a uměleckou kvalitu návrhu a zejména výrazné architektonicko-výtvarné gesto s jasným symbolickým odkazem na Palachův čin, ale s vědomím možných úskalí pro realizaci upřednostňuje po celkovém posouzení návrh jiný.