Předmětem soutěže byl návrh architektonického a urbanistického řešení prostoru západní části Velkého náměstí ve Strakonicích. Jednalo se o ideovou soutěž, jejímž cílem bylo nalézt co nejvhodnější ztvárnění daného prostoru jak po stránce estetické, tak po stránce funkční. Cílem úprav bylo vytvoření jednoho z nejvýznamnějších veřejných prostranství ve městě. Předpokládalo se propojení aktivit občanů a návštěvníků města. Podstatná měla být podpora dalšího rozvoje centra s důrazem na aspekty nejen urbanistické a architektonické, ale i sociální, ekonomické, kulturní a ekologické.
Návrh měl obsahovat řešení vlastního veřejného prostranství, řešení zpevněných ploch včetně materiálového provedení, řešení zeleně a případných vodních prvků, řešení městského mobiliáře, osvětlení, určení a rozmístění případných výtvarných děl. V návrhu měla být řešena doprava v této centrální části města. Dále měl návrh obsahovat hrubý odhad finanční náročnosti realizace navrhovaného řešení
Jednofázová otevřená projektová urbanisticko-architektonická soutěž.
Vyhlašovatel
Město Strakonice
Velké náměstí 2, 386 01 Strakonice
Zplnomocněný zástupce zadavatele: Mgr. Břetislav Hrdlička, starosta
Tel: 383 700 111
E-mail: posta@mu-st.cz (pro neoficiální korespondenci)
epodatelna@mu-st.cz (elektronická podání se zaručeným elektronickým podpisem, založeným na kvalifikovaném certifikátu)
Sekretář soutěže
Ing. arch. Marta Slámová
Městský úřad Strakonice
Velké náměstí 2, 386 01 Strakonice
Tel/fax: 383 700 800
E-mail: marta.slamova@mu-st.cz
Řádní členové poroty - závislí
Ing. Rudolf Oberfalcer, místostarosta města Strakonice
Řádní členové poroty - nezávislí
Náhradníci poroty - závislí
Náhradníci poroty - nezávislí
Přizvaní odborníci:
Ing. arch. David Andrlík, architekt města Strakonice, MěÚ Strakonice;
Ing. Jaroslav Brůžek, vedoucí odboru životního prostředí MěÚ Strakonice;
Ing. Václav Býček, vedoucí odboru dopravy MěÚ Strakonice;
Ing. Oldřich Švehla, investiční technik, odbor majetkový MěÚ Strakonice.
Porota může v průběhu soutěže navrhnout přizvání dalších odborných znalců pouze s výslovným svolením vyhlašovatele.
Částka 160 000,-
Jiří Urbánek
, Ing. arch. Michal Rostecký
, Ing. arch. Michaela Bošková
Hodnocení poroty
Návrh vychází z poměrně kvalitní analýzy prostředí, na přehledných
schématech dokumentuje pohyby pěších, které rozděluje podle významu a frekvence,
dopravu, kde se zabývá parkováním kategorizací dopravních koridorů, včetně jejich
směru a v neposlední řadě dostavby proluk a bloků domů, tak aby došlo k rehabilitaci
centra Strakonic.
V návrhu náměstí je hlavním výchozím podkladem jeho historická stopa. Na snímcích
je dobře dokumentován postupný urbanistický vývoj náměstí. Návrh se svým pojetím
vrací k prvotnímu stavu, kdy bylo náměstí pouze „vysvahováno“ mezi dolní a horní
úrovní. Co nejmenšího příčného sklonu je dosaženo zejména zjednosměrněním
komunikace probíhající náměstím (zúžení profilu komunikace) a jejím umístěním co
nejblíže jižní frontě domů. Celý podélný prostor náměstí se tímto záměrem sjednocuje
a maximalizuje se prostor mezi domy, bez jakékoliv další bariéry. V rámci dalšího
postupu bude nutné prověřit příčné sklony v rámci navrženého řešení. Rovněž
jednotlivě funkce „multifunkčního prostoru“ bude potřeba v dalších fázích cizelovat,
zejména ve vztahu ke zborcené ploše terénu, kde se dá předpokládat příčný sklon až
20%.
Dalším mottem návrhu je řešení stigmatu absence Strakonického náměstí (všechny
stávající prostory v rámci Strakonic jsou spíše lineárního charakteru). Pro dosažení
proporcí náměstí je cca v polovině umístěna optická clona zeleně, která rozděluje
náměstí na multifunkční příčně svažitou plochu (prostor centrálního náměstí) a na
provozní část, kde je situováno zásobování a parkování. Centrální multifunkční část je
uvozena z jedné části kašnou (tradiční prvek náměstí), z druhé části morovým
sloupem, který je sem přemístěn zpět z Malého náměstí. Uvození prostoru dvěma
dominantami je vhodné, otázkou zůstává, zdali je nejvhodnějším řešením přesunutí
morového sloupu zpět, když plní docela dobře svou funkci na Malém náměstí, navíc
na jiné než původní místo. Ani finanční stránka přesunu není zanedbatelná. Změna
umístění polohy morového sloupu, je zřejmě vyvolána osou ulice, U Sv. Markéty, ta je
ale po cca 100 m zalomená a průhledově se lépe uplatňuje původní umístění. Naproti
tomu umístění kašny doprostřed náměstí vytváří příjemné posezení v „zeleni v centru“,
jak dokumentuje perspektiva v návrhu.
Prostor je dále doplněn stromořadím, které lemuje vrchní hranu domů. Toto stromořadí
rovněž odkazuje k historickým vyobrazením, pomáhá opticky snížit vyšší domy ve
vrchní části náměstí, zároveň přesvědčivě uvozuje monumentálnost náměstí tvorbou
„druhého plánu“. Nepříliš vhodně je pod stromy umístěn liniově mobiliář, respektive
jeho rozmístění není z návrhu úplně patrné.
Vhodně je řešeno napojení náměstí na ulici Lázeňskou, kde je při pohledu z náměstí
nově umístěna socha „Švandy dudáka“, která uvozuje vstup do ulice. Z opačného
pohledu je socha vyosena ve Zlatém řezu spolu s místy k sezení, zajímavě je řešena
osově umístěna rampa, která překonává poslední stávající schodiště pro bezbariérový
provoz.
Z ekonomického hlediska je návrh hodnocený přiměřeně. Dražší bude demolice
stávajících objektů a úprava pláně pro potřeby návrhu. Nákladný bude přesun
morového sloupu, naopak levnější bude následná realizace díla a hlavně údržba
navrženého řešení.
Celkově je návrh vyvážený, svojí multifunkcí reaguje dobře na proměny města, které
jsou v současnosti realizovány v čím dál kratším časovém rozmezí. Dobře naplňuje
cíle, které si předem definoval a to držet se historické podoby náměstí a vytvořit
v poměrně lineární struktuře města prostor náměstí. V detailu bude potřeba dořešit
příčné sklony a dále bude vhodné lépe zpracovat umístění a rozložení mobiliáře.
Částka 120 000,-
Ing. arch. Milan Homolka
Ing. arch. Jan Homolka
, Ing. arch. Vojtěch Homolka
, Jan Lankaš
Hodnocení poroty
Návrh v širších souvislostech vymezuje prostor ve třech výškových úrovních. První
připojuje Lázeňskou ulici formou mohutného zářezu do prostoru náměstí a odhaluje
Papežovy domy, druhou je hlavní plocha se smíšeným užíváním chodců a automobilů
a třetí nejvyšší je obslužná plocha severního průčelí doplněná stromořadím v jedné
přerušované linii. Právě toto přerušení dává zaznít dominantní fasádě historické
budovy strakonické radnice s mohutnou podporou předloženého pobytového
schodiště. Spodní plato umožní omezené shromáždění i pobyt ve stínu skupiny sakur.
Snaha nezůstat s návrhem pouze v linii náměstí je zdůrazněna umístěním významných
prvků v osách sousedních ulic Lázeňské a U Sv. Markéty. Obelisk je svojí proporcí
koncipován jako opěrný bod v závěru prostoru, zasloužil by si pokornější měřítko.
„Kamenné srdce“ tvarem vhodně evokuje středobod místa.
Je důležité upozornit, že zvolený způsob grafického perspektivního vyjádření lehce
zkresluje vnímání prostorů.
Dopravní schéma je jednoduché a přehledné. Nepřesvědčivá jsou kolmá stání
uprostřed náměstí stejně jako zastávky autobusů MHD přímo v pruzích. Odstraněním
kruhového objezdu je vhodně spojen prostor obou dvou částí náměstí. Z hlediska
bezbariérového připojení Lázeňské ulice neodpovídá návrh zcela situaci v místě.
Zvolené materiály přírodního charakteru respektují genius loci, navrhovaný mobiliář
a vybavení prostoru je po ekonomické stránce dobrým standardem.
Návrh se zabývá v širších vztazích i územím i mimo vymezené řešené území. Zajímavá
je vize 2050, ve které je propojován prostor Velkého náměstí směrem k Palackému
náměstí prostorným pobytovým schodištěm. Vnímání potřeby propojovat prostory
centra při neexistenci dominantního prostoru je příkladné. Spornou otázkou je
navržená demolice stávajícího objektu na křížení Velkého náměstí a ulice U Svaté
Markéty.
Odměna
Částka 60 000,-
Ateliér 6, s.r.o.
Ing. arch. Radek Šíma
Hodnocení poroty
Návrh je v rámci řešeného území velmi komplexní. Stávající komunikaci procházející
řešenou částí náměstí přemisťuje tak, aby fronta budov v jižní části získala větší prostor
pro pěší přiléhající k parteru a umožnila jeho lepší využití. Současně v této okrajové
části vhodně umisťuje parkovací stání. Výškové rozdíly v hlavní části řešeného území
návrh řeší pomocí schodišťových stupňů, které však nevytváří žádný klidový prostor –
ústí přímo do přeložené komunikace. Náměstí je tak rozdrobeno do jednotlivých
podprostorů. Jako nevhodné se jeví přemístění Mariánského sloupu z Palackého
náměstí, navíc do nepůvodní polohy, která v situaci sice vypadá jako osová, ale při
reálném pěším pohybu ulicí U Sv. Markéty se pohledy a průhledy otevírají zcela jinak.
Použití dlouhé pravidelné řady stromů nevhodně podporuje linearitu prostoru
a podtrhuje výraz náměstí jako dlouhé ulice, kterou opticky ještě prodlužuje. Návrh
zlepšuje zpřístupnění Lázeňské ulice. Porota kladně hodnotí pokus o řešení piazzetty
v Lázeňské ulici u podchodu s Katovickou, byť použití trojice lip spolu se sochou
Švandy dudáka je v tomto kontextu sporné.
Urbanisticky návrh přináší hledání nové polohy komunikace a komplexní řešení
veřejných prostranství v zadaném území spolu s architektonicky čistou prací
s materiály. Ekonomicky nevýhodné se jeví přemístění mariánského sloupu. Přestože
řešení nesplňuje jeden z hlavních požadavků vyhlašovatele na vytvoření náměstí jako
shromažďovacího prostoru, jde o řešení, které přináší celou řadu zajímavých podnětů.
Odměna
Částka 20 000,-
Ing. arch. Zdeněk Hromádka
, Ing. arch. Ondřej Chudý
, Ing. arch. Josef Habersberger
, Ing. arch. Petr Sladký
Hodnocení poroty
V kontextu místa návrh nehledá uspořádání preferující větší shromažďovací plochy,
ale spíše jemně člení řešené území na menší celky. Pracuje s rozdílnými úrovněmi
formou vložení třetí nivelety do prostoru náměstí. Pomocí zeleně nahodile rozmístěné
podél střední terasy nabízí pobytový prostor chráněný před dopravními plochami.
Střední úroveň zjemňuje měřítko objektů schodišť, plochy jsou přehlednější pro
uživatele.
V širších souvislostech návrh doplňuje porušenou strukturu městských bloků
a dostavuje volnou parcelu v ulici U Sv. Markéty.
Lázeňské ulici je přiznán význam pěšího tahu. Parter navržený formou jezdeckého
schodiště nepříliš vhodně spojuje více výškových úrovní.
Stromy se jeví v počtu čtyř nedostatečné pro souvislé vyznění zeleného prvku. Jejich
rozmístění mimo jednu linii je dobrým krokem k potlačení délky prostoru.
Dopravní schéma je jednoduché a přehledné, příliš formálně však umisťuje podélná
parkovací stání na úkor volného veřejného prostoru. Plynulé propojení s druhou částí
náměstí již bez kruhového objezdu je ve prospěch spojení znovu v jednotně působící
prostor.
Problematické je využití střední terasy, jako pobytového prostoru bez kontaktu se
zázemím objektů na náměstí.
Ekonomické hledisko návrhu. Použité materiály a úpravy terénu představují racionální
a tedy ekonomické řešení úprav.