Západní část Velkého náměstí ve Strakonicích

Částka 160 000,-
Jiří Urbánek , Ing. arch. Michal Rostecký , Ing. arch. Michaela Bošková

[Hodnocení poroty]

Hodnocení poroty

Návrh vychází z poměrně kvalitní analýzy prostředí, na přehledných schématech dokumentuje pohyby pěších, které rozděluje podle významu a frekvence, dopravu, kde se zabývá parkováním kategorizací dopravních koridorů, včetně jejich směru a v neposlední řadě dostavby proluk a bloků domů, tak aby došlo k rehabilitaci centra Strakonic. V návrhu náměstí je hlavním výchozím podkladem jeho historická stopa. Na snímcích je dobře dokumentován postupný urbanistický vývoj náměstí. Návrh se svým pojetím vrací k prvotnímu stavu, kdy bylo náměstí pouze „vysvahováno“ mezi dolní a horní úrovní. Co nejmenšího příčného sklonu je dosaženo zejména zjednosměrněním komunikace probíhající náměstím (zúžení profilu komunikace) a jejím umístěním co nejblíže jižní frontě domů. Celý podélný prostor náměstí se tímto záměrem sjednocuje a maximalizuje se prostor mezi domy, bez jakékoliv další bariéry. V rámci dalšího postupu bude nutné prověřit příčné sklony v rámci navrženého řešení. Rovněž jednotlivě funkce „multifunkčního prostoru“ bude potřeba v dalších fázích cizelovat, zejména ve vztahu ke zborcené ploše terénu, kde se dá předpokládat příčný sklon až 20%. Dalším mottem návrhu je řešení stigmatu absence Strakonického náměstí (všechny stávající prostory v rámci Strakonic jsou spíše lineárního charakteru). Pro dosažení proporcí náměstí je cca v polovině umístěna optická clona zeleně, která rozděluje náměstí na multifunkční příčně svažitou plochu (prostor centrálního náměstí) a na provozní část, kde je situováno zásobování a parkování. Centrální multifunkční část je uvozena z jedné části kašnou (tradiční prvek náměstí), z druhé části morovým sloupem, který je sem přemístěn zpět z Malého náměstí. Uvození prostoru dvěma dominantami je vhodné, otázkou zůstává, zdali je nejvhodnějším řešením přesunutí morového sloupu zpět, když plní docela dobře svou funkci na Malém náměstí, navíc na jiné než původní místo. Ani finanční stránka přesunu není zanedbatelná. Změna umístění polohy morového sloupu, je zřejmě vyvolána osou ulice, U Sv. Markéty, ta je ale po cca 100 m zalomená a průhledově se lépe uplatňuje původní umístění. Naproti tomu umístění kašny doprostřed náměstí vytváří příjemné posezení v „zeleni v centru“, jak dokumentuje perspektiva v návrhu. Prostor je dále doplněn stromořadím, které lemuje vrchní hranu domů. Toto stromořadí rovněž odkazuje k historickým vyobrazením, pomáhá opticky snížit vyšší domy ve vrchní části náměstí, zároveň přesvědčivě uvozuje monumentálnost náměstí tvorbou „druhého plánu“. Nepříliš vhodně je pod stromy umístěn liniově mobiliář, respektive jeho rozmístění není z návrhu úplně patrné. Vhodně je řešeno napojení náměstí na ulici Lázeňskou, kde je při pohledu z náměstí nově umístěna socha „Švandy dudáka“, která uvozuje vstup do ulice. Z opačného pohledu je socha vyosena ve Zlatém řezu spolu s místy k sezení, zajímavě je řešena osově umístěna rampa, která překonává poslední stávající schodiště pro bezbariérový provoz. Z ekonomického hlediska je návrh hodnocený přiměřeně. Dražší bude demolice stávajících objektů a úprava pláně pro potřeby návrhu. Nákladný bude přesun morového sloupu, naopak levnější bude následná realizace díla a hlavně údržba navrženého řešení. Celkově je návrh vyvážený, svojí multifunkcí reaguje dobře na proměny města, které jsou v současnosti realizovány v čím dál kratším časovém rozmezí. Dobře naplňuje cíle, které si předem definoval a to držet se historické podoby náměstí a vytvořit v poměrně lineární struktuře města prostor náměstí. V detailu bude potřeba dořešit příčné sklony a dále bude vhodné lépe zpracovat umístění a rozložení mobiliáře.

Částka 120 000,-
Ing. arch. Jan Homolka , Ing. arch. Vojtěch Homolka , Jan Lankaš
Ing. arch. Milan Homolka

[Hodnocení poroty]

Hodnocení poroty

Návrh v širších souvislostech vymezuje prostor ve třech výškových úrovních. První připojuje Lázeňskou ulici formou mohutného zářezu do prostoru náměstí a odhaluje Papežovy domy, druhou je hlavní plocha se smíšeným užíváním chodců a automobilů a třetí nejvyšší je obslužná plocha severního průčelí doplněná stromořadím v jedné přerušované linii. Právě toto přerušení dává zaznít dominantní fasádě historické budovy strakonické radnice s mohutnou podporou předloženého pobytového schodiště. Spodní plato umožní omezené shromáždění i pobyt ve stínu skupiny sakur. Snaha nezůstat s návrhem pouze v linii náměstí je zdůrazněna umístěním významných prvků v osách sousedních ulic Lázeňské a U Sv. Markéty. Obelisk je svojí proporcí koncipován jako opěrný bod v závěru prostoru, zasloužil by si pokornější měřítko. „Kamenné srdce“ tvarem vhodně evokuje středobod místa. Je důležité upozornit, že zvolený způsob grafického perspektivního vyjádření lehce zkresluje vnímání prostorů. Dopravní schéma je jednoduché a přehledné. Nepřesvědčivá jsou kolmá stání uprostřed náměstí stejně jako zastávky autobusů MHD přímo v pruzích. Odstraněním kruhového objezdu je vhodně spojen prostor obou dvou částí náměstí. Z hlediska bezbariérového připojení Lázeňské ulice neodpovídá návrh zcela situaci v místě. Zvolené materiály přírodního charakteru respektují genius loci, navrhovaný mobiliář a vybavení prostoru je po ekonomické stránce dobrým standardem. Návrh se zabývá v širších vztazích i územím i mimo vymezené řešené území. Zajímavá je vize 2050, ve které je propojován prostor Velkého náměstí směrem k Palackému náměstí prostorným pobytovým schodištěm. Vnímání potřeby propojovat prostory centra při neexistenci dominantního prostoru je příkladné. Spornou otázkou je navržená demolice stávajícího objektu na křížení Velkého náměstí a ulice U Svaté Markéty.

Odměna

Částka 60 000,-
Ateliér 6, s.r.o.
Ing. arch. Radek Šíma

[Hodnocení poroty]

Hodnocení poroty

Návrh je v rámci řešeného území velmi komplexní. Stávající komunikaci procházející řešenou částí náměstí přemisťuje tak, aby fronta budov v jižní části získala větší prostor pro pěší přiléhající k parteru a umožnila jeho lepší využití. Současně v této okrajové části vhodně umisťuje parkovací stání. Výškové rozdíly v hlavní části řešeného území návrh řeší pomocí schodišťových stupňů, které však nevytváří žádný klidový prostor – ústí přímo do přeložené komunikace. Náměstí je tak rozdrobeno do jednotlivých podprostorů. Jako nevhodné se jeví přemístění Mariánského sloupu z Palackého náměstí, navíc do nepůvodní polohy, která v situaci sice vypadá jako osová, ale při reálném pěším pohybu ulicí U Sv. Markéty se pohledy a průhledy otevírají zcela jinak. Použití dlouhé pravidelné řady stromů nevhodně podporuje linearitu prostoru a podtrhuje výraz náměstí jako dlouhé ulice, kterou opticky ještě prodlužuje. Návrh zlepšuje zpřístupnění Lázeňské ulice. Porota kladně hodnotí pokus o řešení piazzetty v Lázeňské ulici u podchodu s Katovickou, byť použití trojice lip spolu se sochou Švandy dudáka je v tomto kontextu sporné. Urbanisticky návrh přináší hledání nové polohy komunikace a komplexní řešení veřejných prostranství v zadaném území spolu s architektonicky čistou prací s materiály. Ekonomicky nevýhodné se jeví přemístění mariánského sloupu. Přestože řešení nesplňuje jeden z hlavních požadavků vyhlašovatele na vytvoření náměstí jako shromažďovacího prostoru, jde o řešení, které přináší celou řadu zajímavých podnětů.

Odměna

Částka 20 000,-
Ing. arch. Zdeněk Hromádka , Ing. arch. Ondřej Chudý , Ing. arch. Josef Habersberger , Ing. arch. Petr Sladký

[Hodnocení poroty]

Hodnocení poroty

V kontextu místa návrh nehledá uspořádání preferující větší shromažďovací plochy, ale spíše jemně člení řešené území na menší celky. Pracuje s rozdílnými úrovněmi formou vložení třetí nivelety do prostoru náměstí. Pomocí zeleně nahodile rozmístěné podél střední terasy nabízí pobytový prostor chráněný před dopravními plochami. Střední úroveň zjemňuje měřítko objektů schodišť, plochy jsou přehlednější pro uživatele. V širších souvislostech návrh doplňuje porušenou strukturu městských bloků a dostavuje volnou parcelu v ulici U Sv. Markéty. Lázeňské ulici je přiznán význam pěšího tahu. Parter navržený formou jezdeckého schodiště nepříliš vhodně spojuje více výškových úrovní. Stromy se jeví v počtu čtyř nedostatečné pro souvislé vyznění zeleného prvku. Jejich rozmístění mimo jednu linii je dobrým krokem k potlačení délky prostoru. Dopravní schéma je jednoduché a přehledné, příliš formálně však umisťuje podélná parkovací stání na úkor volného veřejného prostoru. Plynulé propojení s druhou částí náměstí již bez kruhového objezdu je ve prospěch spojení znovu v jednotně působící prostor. Problematické je využití střední terasy, jako pobytového prostoru bez kontaktu se zázemím objektů na náměstí. Ekonomické hledisko návrhu. Použité materiály a úpravy terénu představují racionální a tedy ekonomické řešení úprav.