Přeskočit na obsah
Od pátku 19.07.2024 20:00 do neděle 21.07.2024 08:00 budou nedostupné služby certifikační autority PostSignum. Více informací. >

K definici ustupujícího podlaží

Vytvořeno
29. 3. 2023
Aktualizováno
29. 3. 2023
Štítky
územní plán, definice pojmů

Dotaz

Existuje obecná definice nebo metodika pro posuzování ustupujícího podlaží z pohledu územního plánu, když není v územním plánu ustupující podlaží definováno?

Odpověď

Pokud územní plán ustupující podlaží nedefinuje (podle mých zkušeností to není ani příliš obvyklé), pak mám za to, že je třeba pojem chápat v obvyklém smyslu, tedy jako podlaží, které oproti podlaží „pod ním“ v některé z hran ustupuje. Nejvyšší správní soud se k pojmu vyjádřil obdobně v rozsudku 5 As 56/2011-189: „Nelze se ztotožnit ani s názorem stěžovatele, že 3. nadzemní podlaží jednotlivých bytových domů neodpovídá popisu v rozhodnutí o umístění stavby, podle něhož se má jednat o ustupující podlaží. Z výkresů obsažených v projektové dokumentaci (půdorys 2. patra, boční pohledy, řezy A-A‘ a B-B‘) je zřejmé, že plocha 3. nadzemního podlaží je oproti 2. nadzemnímu podlaží zmenšena o prostory teras v rozích budovy, které jsou pouze zčásti zasklené a tvoří součást vnitřních místností. Lze tak zcela souhlasit s názorem Městského soudu, že se jedná o ustupující podlaží, neboť celková plocha 3. nadzemního podlaží je oproti 2. nadzemnímu, byť v malém rozsahu, snížena.“

Podpůrně lze užít definici v Pražských stavebních předpisech: „ustupujícím podlažím se rozumí podlaží nad posledním plnohodnotným podlažím nebo jiným ustupujícím podlažím, jehož obvodové stěny ustupují alespoň od jedné hrany převažující roviny vnější obvodové stěny budovy“. Žádná metodika MMR, která by pojem dále definovala, neexistuje.

Eva Faltusová