K úpravám realizované stavby mateřské školy

V první řadě je třeba přezkoumat smlouvu uzavřenou mezi původním projektantem a obcí a zjistit, zda smlouva řeší problematiku licence a zda má na jejím základě obec právo do stavby zasahovat bez souhlasu autora. Pokud obec smluvně zajištěné oprávnění nemá, je třeba posoudit, zda se jedná o případ, kdy licence vzniká na základě zákona. U realizovaných děl je autorským zákonem stanoven zvláštní režim ochrany – § 38d autorského zákona, který uvádí, že do autorského práva nezasahuje ten, kdo architektonické dílo vyjádřené stavbou, výkresem nebo plánem užije pro účely udržovacích prací anebo změny dokončené stavby, v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty architektonického díla; je-li to opodstatněné významem architektonického díla a lze-li to na něm spravedlivě požadovat, je povinen předem uvědomit o svém úmyslu autora a na vyžádání mu poskytnout dokumentaci stavby včetně vyobrazení, vystihující stav před provedením změn.

Je tedy třeba posoudit, zda bude plánovaný zásah proveden v mezích § 38d (za respektování § 11) autorského zákona. Ustanovení § 38d připouští zásah do realizovaného architektonického autorského díla i bez souhlasu autora, pokud jde o zásah v míře nezbytně nutné a je přitom zachována architektonická hodnota díla. Pojem „míra nezbytně nutná“ je podle komentářové literatury třeba vykládat spíše restriktivně. Nezbytnost změn může vyplývat např. z faktického stavu stavby (nutnost oprav, přizpůsobení změnám v obvyklém užitném standardu v důsledku běhu času apod.) nebo z nutnosti vyhovět předpisům veřejného, zejména stavebního práva. Ne/zachování hodnoty díla je v českém právním prostředí posuzováno jako objektivní skutečnost, závazně je tedy posoudí až soud. V případě objektivní potřeby rozšířit kapacitu stavby by mohla být tato podmínka naplněna. To by znamenalo, že původní projektant do vašeho návrhu svévolně zasahovat nemůže. Ustanovení § 38d dále uvádí, že je-li to opodstatněné významem architektonického díla a lze-li to na něm spravedlivě požadovat, je ten, kdo architektonické autorské dílo užívá, povinen předem uvědomit o svém úmyslu autora a na vyžádání mu poskytnout dokumentaci stavby včetně vyobrazení, vystihující stav před provedením změn. Obdobné právo ukládá autorovi také ustanovení § 11, dle něhož je osobnostním právem autora kontrolovat, že dílo není užíváno způsobem, který snižuje jeho hodnotu.

Původnímu autorovi je tedy v každém případě třeba umožnit výkon autorského dohledu. Jak správně uvádíte, vedle toho stojí povinnost řídit se § 26 PEŘ ČKA, v tomto případě především § 26 odst. 5, dle něhož architekt nepřevezme zakázku, jejímž předmětem je změna zrealizovaného díla, zejména pokud jde o dílo zrealizované podle návrhu, projektu nebo plánu žijícího architekta, bez předchozího upozornění zadavatele na tuto skutečnost. Před převzetím zakázky musí architekt neprodleně a prokazatelně informovat o zakázce autora původního návrhu, projektu nebo plánu a podle možností si od něj vyžádá stanovisko nebo konzultaci k zakázce, popřípadě ho vyzve ke spolupráci.

Co se týče odměny / honoráře za výkon autorského dohledu, stanoví se obvykle hodinovou sazbou. Vzhledem k tomu, že rozsah této činnosti může být různý, jsou různé i způsoby nastavení odměny za tuto spolupráci. V každém případě jde o odměnu smluvní, závislou na dohodě stran.

Připravila Eva Faltusová