Přeskočit na obsah

Budoucnost bezbariérového užívání staveb

Součástí prováděcí vyhlášky o technických požadavcích na výstavbu budou nově rovněž přirozeně začleněné požadavky na bezbariérové užívání staveb. Dochází přitom k rozdělení kompetencí mezi Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo dopravy, které by mělo ve vlastním předpisu řešit požadavky na dopravní stavby (tedy i veřejné prostranství a komunikace).

27. 9. 2023

Požadavky na dopravní stavby tak budou z nové jednotné vyhlášky vyjmuty. Struktura současné vyhlášky č. 398/2009 Sb., která řeší ve své obecné části (paragrafové znění) zejména podmínky uplatnění předpisu a ve čtyřech přílohách pak přináší konkrétní technické požadavky, bude rozdělena právě mezi novou jednotnou vyhlášku a nově připravovanou technickou normu. Ve vyhlášce o požadavcích na výstavbu tak budou definovány zejména podmínky uplatnění, včetně základních pojmů a konkrétní technické požadavky budou součástí nově připravované normy.

Příprava normy aktuálně probíhá -  Česká agentura pro standardizaci zadala zpracování Ing. Renatě Zdařilové, Ph.D. z Fakulty stavební VŠB – Technická univerzita Ostrava.

Na rozdíl od stávajícího systému ČSN, kdy se stávají závaznými pouze konkrétní části norem, na které vyhláška č. 398/2009 Sb. odkazuje, plánuje Ministerstvo pro místní rozvoj zezávaznit celou nově připravovanou normu. Tato norma by do sebe měla promítnout přílohy vyhlášky č. 398/2009 Sb. i jednotlivé technické požadavky z ostatních částí ČSN (např. ČSN ISO 3864-1, ČSN EN 81-70, ČSN EN 81-41, ČSN EN 81-40, ČSN 73 6110…). Tyto požadavky by pak měly být ze stávajících ČSN odstraněny. 

Z pohledu obsahové stránky návrhu nových předpisů se zdá, že největší změnou bude přehodnocení současných požadavků na bydlení a byty zvláštního určení. Zde by mělo dojít na rozčlenění požadavků na více kategorií, včetně zatím poněkud nejednoznačně ukotveného univerzálního standardu, který by měl odrážet charakter celoživotního bydlení ve smyslu univerzálního designu. Stavební zákon nově definuje byt zvláštního určení, jehož definici pak přejímá i návrh vyhlášky o požadavcích na výstavbu.

Z návrhu vyhlášky je také patrné, že dojde i ke změně v navrhování hygienického zařízení pro osoby s omezenou schopností pohybu. Nově bude preferovaná jedna prostornější kabina, přístupná ze společného prostoru, na rozdíl od více kabin v každém oddělení.

Vzhledem k tomu, že norma, obsahující konkrétní parametry a technické požadavky je zatím v přípravě, není možné odhadnout, zda bude nový systém požadavky spíše rozvolňovat, nebo zpřísňovat.

Ze strany ČKA, jakožto i z velké části připomínkových míst, je tedy zatím předmětem opakované kritiky zejména nadměrné a nedůvodné odkazování na připravovanou normu v celém rozsahu, na rozdíl od přímého uvedení hodnot či parametrů. Dále ČKA poukazuje na nelogické uspořádání paragrafů a odstavců, nevyváženost a různou míru detailu, která povede k tomu, že výsledný předpis bude vysoce náročný na orientaci a užívání jak projektanty, tak úředníky. Přehlednost vyhlášky tak může být výrazně horší než u stávajících prováděcích předpisů.