K APLIKACI NOVÝCH ZÁSAD ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V SOUVISLOSTI S VYHLÁŠENÍM SOUTĚŽE O NÁVRH/ARCHITEKTONICKÉ SOUTĚŽE

Dne 1. 1. 2021 vstoupila v účinnost novela zákona o zadávání veřejných zakázek, která v § 6 odst. 4 zavádí tři nové základní zásady, které jsou zadavatelé povinni respektovat při zadávání veřejných zakázek. Jedná se o zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací. Povinnost jejich dodržení je zadavatelům dána při všech postupech dle zákona, je-li to vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné. S ohledem na zařazení do § 6 ZZVZ dopadá povinnost stejně jako ostatní základní zásady zřejmě na všechny veřejné zakázky nehledě na přepokládanou hodnotu. Zásady bude nutné aplikovat rovněž v zadávacích řízeních veřejných zakázek na projekční práce ve stavebnictví a územním plánování včetně soutěží o návrh.

Níže uvádíme příklady správné praxe při provedení nových zásad u architektonických soutěží; je přitom třeba zdůraznit, že zadavatel je povinen u každého zadání individuálně zvážit, zda není možné/vhodné provedení zásad zajistit i jiným způsobem.

Environmentálně odpovědné zadávání veřejných zakázek je takové, které vede k šetření přírodních zdrojů, racionálnímu využívání energie, vody a k předcházení vzniku odpadů, případně minimalizaci jeho množství. Zadavatel měl otázku udržitelnosti zohledňovat v průběhu celé soutěže – od promyšlené úvahy jejího zadání po výběr vítězného návrhu (a následné uzavření smlouvy na realizaci díla). Doporučujeme především zařadit udržitelnost / energetickou a provozní hospodárnost mezi kritéria hodnocení soutěžních návrhů, přičemž je vhodné v závislosti na okolnostech v soutěžních podmínkách vysvětlit, jak bude splnění kritéria posuzováno a hodnoceno. Zadavatel si pro tento účel může přizvat k hodnocení kvalifikovaného odborníka. K prokázání udržitelnosti doporučujeme požadovat doložení skicy/schématu, nikoli detailních výpočtů, které neodpovídají podrobnosti soutěže.  Zásadu lze naplnit také při zasmluvnění navazující zakázky, požadavkem využití konkrétních technologií a výrobních postupů šetrných k životnímu prostředí.  Další informace a tipy k problematice udržitelnosti v architektonických soutěžích jsou uvedeny v prezentaci arch. Mirko Lva z akce OTTA z 26. 1. 2021.

Sociálně odpovědné zadávání přispívá k řešení problémů z následujících okruhů: zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, vzdělávání, praxe a rekvalifikace,  důstojné pracovní podmínky, účast sociálních podniků ve veřejných zakázkách, malé a střední podniky a dodavatelské vztahy nebo etické nakupování. Architektonická soutěž je sama o sobě z hlediska sociálně odpovědného zadávání správnou volbou, protože více než jiné postupy podporuje zadávání veřejných zakázek malým či středním podnikům. Provést zásadu lze i ve stádiu hodnocení návrhů, při němž lze zohlednit sociální odpovědnost navrhovaného budoucího prostředí (důstojné pracovní podmínky), pokud to s ohledem na záměr přichází v úvahu.

Další možností naplnění zásady je požadavek, aby vítězný účastník umožnil při plnění navazující zakázky výkon praxe studentům architektonických oborů anebo osobám bez autorizace. Tento závazek lze ze strany zadavatele předepsat jako nezměnitelný, překládá-li se soutěžními podmínkami návrh smlouvy o dílo. Naopak v rozporu se zásadou sociálně odpovědného zadávání jsou nepřiměřené požadavky technické kvalifikace, které diskriminují malé zadavatele. Zásadě se podrobně věnuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, z jejichž webové stránky věnující se sociálně odpovědnému zadávání veřejných zakázek lze čerpat další informace a doporučení.

Zásada inovace podporuje užívání inovativních postupů, produktů a technologií. Architektonická soutěž v podobě doporučované vzorovými  podmínkami ČKA zásadu respektuje: požadavky na soutěžní návrh jsou v maximální míře stanoveny jako doporučené právě proto, aby nebránily inovativním řešením. V některých případech v závislosti na předmětu soutěže může být inovativnost řešení stanovena přímo jako hodnotící kritérium.

Veřejní zadavatelé musí přihlížet k dalším relevantním okolnostem vyplývajících z jiných právních předpisů či specifických podmínek dané veřejné zakázky. Splnění povinnosti dodržovat zásady podle § 6 odst. 4 by tedy neměla vést k pořizování plnění nebo postupům, které jsou zjevně neekonomické, nebo jinak nepřiměřené či nedůvodně diskriminační.

Uplatňování zásad environmentálně odpovědného zadávání, sociálně odpovědného zadávání a podpory inovací doporučujeme aplikovat zejména ve vztahu k plnění zakázky (projekt nebo územněplánovací dokumentaci) a při hodnocení soutěžního návrhu. Naopak aplikovat tyto zásady pouze či především v souvislosti s kvalifikací dodavatele (například požadavek certifikace odpadového hospodářství architektonického ateliéru nebo požadavek nejnovějšího projekčního software) by mohl vést k pravému opaku u zásady sociálně odpovědného zadávání, neboť by zcela zásadně znevýhodnil malé a střední firmy, kterých je v tomto oboru v rámci ČR i EU většina.