ZEMŘEL JAN KEREL

Dne 6. dubna 2022 odešel Jan Kerel, přední představitel architektonické scény přelomu tisíciletí. Mezi jeho nejznámější stavby patří Nový Barrandov z 80. let, palác Myslbek z roku 1996 nebo Památník obětem komunismu v Praze na Újezdě z roku 2002. Stál u zrodu České komory architektů (číslo autorizace 0064), v letech 1995 a 1996 byl předsedou dozorčí rady ČKA.

Akad. arch. Jan Kerel (*1944 v marockém Fezu) vystudoval Vysokou školu umělecko-průmyslovou v Praze. Po studiích pracoval v letech 1971–1972 v Architektonickém družstvu A 13, které bylo v roce 1972 převedeno do Projektového ústavu Českého svazu výrobních družstev (1972–1977), kde se krátce se Zdeňkem Hölzelem, Petrem Keilem a Jaroslavem Šaferem mimo jiné zabývali teoretickým projektem kovoplastických kapslí stavebnicového systému Gobuňko, inspirovaných britským Archigramem. Jan Kerel vytvořil autorskou dvojici se Zdeňkem Hölzelem, která vydržela téměř 40 let. Roku 1977 společně přešli do Pražského projektového ústavu (PPÚ), kde ihned převzali projektování sídliště Nový Barrandov, plánovaného původně pro 40 000 obyvatel. Ovlivněni (díky též právě zemřelému Jiřímu Ševčíkovi) postmoderním obrazem města Kevina Lynche navrhli kompaktní a funkční město – s náměstími, ulicemi, mosty, členitými fasádami, doplněné zelení a sochařskými díly Vladimíra Preclíka, Karla Nepraše, Huga Demartiniho, Karla Bečváře a Michala Gabriela (realizace sídliště 1981–1992). Na Barrandově také navrhovali nezbytné budovy občanské vybavenosti, jako byly základní školy Chaplinova a V Remízku atd. Z PPÚ odešli v listopadu 1989 a v roce 1991 založili vlastní ateliér AHK architekti Hölzel/Kerel. V průběhu let realizovali urbanistické celky Nová Harfa a Západní město, bytové, polyfunkční a administrativní budovy i rodinné domy. Mezi nejvýznamnější stavby patří (po vyhrané soutěži 1992 s Irenou Hölzelovou a realizaci 1996 s Claudem Parentem) palác Myslbek s nerezovou mříží na fasádě, která je symbolickou vstupní bránou Starého Města z Příkopů, která se ráno otevírá a večer zavírá, dále rekonstrukci a dostavbu funkcionalistického paláce Te-Ta v Jungmannově ulici v Praze (realizace 1996), Pomník obětem komunismu na pražském Újezdě (s Olbramem Zoubkem, vítězství v soutěži 2000, realizace 2002), areál České pojišťovny na Pankráci (realizace 2008), jehož dvoupodlažní střešní nástavby připomínají trupy vzducholodí, rekonstrukci kancelářského komplexu paláce Křižík na Smíchově (realizace 2007), Smíchov-Gate naproti, vlastní kancelář Pod Radnicí atd. „Jan Kerel byl srdečný a veselý kumpán a milovník života“, vzpomíná kolega Zdeněk Hölzel.