Přeskočit na obsah

Náměstí Svobody a ulice Svárov ve Vsetíně

Ing. arch. Yvette Vašourková

Náměstí Svobody a ulice Svárov ve Vsetíně

Stav

Realizováno

Rok dokončení realizace

2011

Další autoři

Architektonicko-urbanistická soutěž na podobu Svárova a náměstí Svobody byla vyhlášena v roce 2009 jako kombinovaná, s vyzvanými účastníky. My jsme vyzváni nebyli, ale účast Emila Přikryla a Irakliho Eristaviho v porotě pro nás byla zárukou kvality. Architekt Emil Přikryl se k našemu návrhu vyjádřil: „Vzpomínám, že jsme vyzdvihovali citlivost, civilnost a jemnost vítězného návrhu, hlavně pak komplexnost celé úvahy, která šla nad rámec /možná preferované/ momentální úpravy veřejných ploch a rozmístění městského mobiliáře. Schopnost komunikace s veřejností byla právě jednou z rozhodujících kvalit vítězného týmu. Rozhodně tak porotou chápána.“ Naše spolupráce s městem začala po vyhlášení výsledků soutěže. Město se rozhodlo projekt rozdělit na tři fáze. Projekční práce a proces stavebního povolení (první fáze) trvaly přibližně rok, následující výběr dodavatele a samotná realizace další rok. V půlce procesu proběhly volby (říjen 2010) a vytvořila se nová koalice. V nejcitlivějším období jsme tak neměli jasného klienta. V průběhu zpracování projektu se zadání a rozsah prací měnily a přizpůsobovaly dotacím a nejlevnější údržbě. Došlo k zásadním změnám na základě požadavků investora. Samotná realizace se zúžila na část pěší zóny Svárov a náměstí Svobody. Dle nás nejdůležitější prostor mezi Domem kultury a radnicí se město rozhodlo odsunout až po opravě těchto domů. Samotná podoba promenády Svárov, kde je speciálně pro Vsetín vyrobená teracová kruhová dlažba, vychází z návrhu, během procesu se jen upřesňovala technologie výroby. Výroba probíhala v blízkosti Vsetína s použitím lokálních materiálů. Nicméně na náměstí Svobody zástupce investora trval na změně povrchu –– navržený křemičitý mlat byl z důvodu „vhodnější údržby a pro úřad nejasnému ustanovení ČSN” změněn na technický MZK povrch, který neodpovídal našim představám a navíc je zcela nepropustný, dané řešení jsme rozporovali a i přesto, že jsme povrch testovali na místě, nepovedlo se nám zástupce investora přesvědčit. Na náměstí také došlo k vykácení vzrostlých líp na základě dendrologického a statického posudku. Přestože byly stromy nahrazeny novými, navíc byly vysazeny další tři řady líp rámující prostor, začal projekt být vnímán kriticky. V průběhu zpracování projektu jsme, vzhledem k volbám, neměli žádného oponenta a jediný, kdo projekt řešil, bylo investiční oddělení města a oddělení, které mělo na starosti dotace. Po dokončení první fáze, hlavně v reakci na odstraněné stromy a MZK povrch, se začaly veřejnost a část politické reprezentace bouřit proti podobě náměstí Svobody. V letech 2010 a 2011 jsme spolu s městem uspořádali řadu workshopů, otevřela se diskuze o roli prostoru kolem památníku partyzánů. My jsme jej vnímali ne jako náměstí, jak vyplývá z jeho nešťastného pojmenování, ale jako pietní prostor, klidovou zónu. Proces soutěže zpětně hodnotíme pozitivně. Přišlo nám zvláštní, že se o prostor nezajímala veřejnost. Nechápali jsme, že tak zásadní prostor města v průběhu projektování nebudí vášně. Za lokální specifikum jsme považovali i to, že investiční oddělení mělo výrazný vliv na úpravu projektu. Což potvrdila i bývalá starostka Iveta Táborská „Souhlasím s tím, že v projektové části vypadá výsledek jinak než v části realizační, ale protože ani já, ani rada města nejsme odborníky na architekturu, spoléhali jsme na názor zástupce města v odborné komisi, který výsledné řešení před zastupiteli nerozporoval.“ Byli jsme zaskočeni, když se povrch na náměstí Svobody začal prezentovat jako chyba architekta. Namísto toho abychom bojovali proti nařčení, vzali jsme na sebe i díl viny a snažili se celou věc urovnat. Jednali jsme jak s městem, tak s občany a iniciativou Osvoboďme náměstí. Byl to náročný proces, ale pro nás zajímavý, jelikož teprve po dokončení první fáze jsme získali kontakt s veřejností a pocit, že děláme veřejný prostor. V rámci projektu vnímáme jako zásadní celkový návrh veřejných prostor, tedy i prostor před Kulturním domem a Městským úřadem, pevně věříme, že se podaří projekt jednou dokončit a dojde k scelení promenády v centru města. Pokud parčík - náměstí Svobody vzbudil u veřejnosti emoce, tak naopak s novou podobou promenády Svárov se obyvatelé ztotožnili a vnímají ji jakou součást vsetínské identity.