Pojem podkroví (březen 2007)

Pojem podkroví není stavebním zákonem, ani prováděcími vyhláškami s celostátní působností jedno-značně vymezen. Nebylo tomu tak ani v předpisech v minulosti – například opakovaně v zákonech o stavebním ruchu počínaje zákonem č. 100/1921 Sb. dále, ani v následujících stavebních zákonech a ty-to zákony provádějících vyhláškách.

V současnosti je jediným mně známým právním předpisem, který vymezuje tento pojem, ustanovení čl. 3 písm. i) vyhlášky č. 26/1999 Sb.HMP.o, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, kde se výslovně stanoví, že se pro účely této vy-hlášky rozumí „podkrovím – přístupný prostor nad nadzemním podlažím, vymezený konstrukcí krovu a dalšími stavebními konstrukcemi, určený k účelovému využití“. Toto ustanovení pak nutno užít v souběhu s ustanovením čl. 3 písm. m) téže vyhlášky, resp. podpůrně s ustanovením § 2 písm. a) bod 2, resp. písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

Absolutní interpretací a aplikací uvedeného znění by bylo vyloučeno stavět rodinné domy splňující ji-nak v celém rozsahu podmínky stanovené zákonem, které by nebyly vybaveny krovem, přičemž ovšem není jasně definováno, co vše lze rozumět krovem (resp. krovovou konstrukcí) a je-li krovem i konstrukce s nulovým sklonem, tedy sice s krovem, kterým však může být prakticky cokoliv včetně pultové střechy nebo střechy s nulovým sklonem. V obecném povědomí převažuje poněkud jed-nostranný, žel občas i některými dotčenými správními orgány podporovaný, náhled, že takovým kro-vem se rozumí spádové střechy, nejčastěji se sklonem mezi 30o až 60o – jakýsi domnělý „archetyp“ krovu, aniž jsou brány v potaz další formy zastřešení, o jejichž konstrukci však pochybnosti nevznika-jí, například specifické krovy střech mansardových. Zcela stranou pro tuto chvíli ponecháváme sku-tečnost, že typ spádových střech a krovových konstrukcí odpovídal sledované funkci, to jest bezpeč-nému odvodu srážek, možnosti uložení plodin (obilí, ale také sena) a zároveň funkci izolační. Veškeré tyto funkce a požadavky jsou dnes překonány a nepotřebné, nebo dokonce výslovně z důvodů bezpeč-nostních, například protipožárních, zakázané (ukládání sena v podstřešním prostoru). Pro výklad a aplikaci pojmu podkroví nutno vycházet z funkčních, provozních, technických a uživatelských poža-davků a podmínek.

Funkcionalistické stavby, resp. stavby využívající pro bytové účely ustupujících podlaží (z daňových a stavebně-technických důvodů obvykle nepřesahujících 80 % užitné plochy úplného nadzemního pod-laží), nad kterým je ustupující podlaží konstruováno, nutno chápat jako zvláštní případ střešní kon-strukce, která splňuje základní smysl a účel výše citovaných ustanovení, to jest opticky tvarově zmen-šit dojem z objemu stavby a vytvořit členitější střešní krajinu. Protože nikde není pojem konstrukce krovu definován, lze rozhodnutím tento pojem vyložit s přihlédnutím ke specifickému charakteru stavby obnovované osobou, která vznesla dotaz (a domnívám se, že by tomu tak muselo být i v přípa-dě novostavby, například umísťované v urbánním prostředí zastavěném stavbami obdobného charakte-ru).

Předpokládám, že důvodem dotazu byly nějaké právní překážky. V úvahu přichází především skuteč-nost, že stavba by byla posuzována nikoli jako stavba jednoduchá, nýbrž bytový dům, s čímž souvisí jednak menší možnost udělování výjimek z obecných technických požadavků na výstavbu, jednak ob-tížnější postup při slučování územního a stavebního řízení. V prvním případě lze některé výjimky přesto udělit, ve druhém případě lze sloučit územní a stavební řízení i u jiných staveb než jednodu-chých, jestliže jsou podmínky pro rozhodnutí stavebnímu úřadu dostatečně známy a pro území existuje územně plánovací dokumentace v dostatečné podrobnosti nebo se jedná o území stabilizovaně zasta-věné. Třetí skutečností je možnost výkonu odborné činnosti vedení stavby autorizovaným architektem. V tomto jediném případě by byla překážka zřejmě neodstranitelná, pokud by se jednalo o novostavbu – avšak rozsah rekonstrukce může vyhovět i těmto požadavkům.

Toto stanovisko se vydává pro účely úřední na základě ustanovení § 23 odst. 6 písm. a), b), l) a s) zá-kona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizova-ných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, kterým se Komoře ja-kožto samosprávné profesní instituci ukládá mimo jiné pečovat o stavební kulturu a o kulturu utváření prostředí, spolupůsobit při ochraně veřejných zájmů v oblasti výstavby, architektury a územního plá-nování, spolupracovat s orgány státní správy a místní samosprávy a spolupracovat při organizování soutěží a pro tyto účely též vydávat stanoviska, vyjádření, popřípadě sdělení nebo jiná opatření.

Jiří Plos

Redakčně upraveno.