Přeskočit na obsah

Klášterní zahrady v Litomyšli

Ing. arch. Radko Květ

Klášterní zahrady v Litomyšli

Stav

Realizováno

Rok dokončení realizace

2000

Spolupracovníci

Richard Mátl
Jiří Zrzavý

Kategorie

Pořadí návrhu v soutěži

1

Náklady na realizaci

33 mil. Kč

Hodnocení poroty

Desetitisícová Litomyšl se stala v Česku příkladem historického města, které nechce žít jenom odkazem na úcty hodnou minulost, ale rozhodlo se cílevědomě budovat přítomnosti prostřednictvím prosazování kvalitní architektury. Její rozkvět (často označovaný jako „litomyšlský zázrak“) po roce 1990 je neodmyslitelně spojen s působením starosty Miroslava Brýdla, který začal spolupracovat s celou řadou významných českých architektů. Od počátku, podle charakteru úkolu, byly vypisovány užší či otevřené architektonické soutěže. Završením úspěšných stavebních akcí zaměřených v deváté dekádě na úpravy veřejných prostranství byla soutěž na obnovu Klášterních zahrad, jíž se v roce 1997 zúčastnilo dvaadvacet architektonických týmů. Vítězství si „vybojoval“ návrh architektů Václava Babky, 599e7ae3f85144bea15a28f87d3aa750a a Zdeňka Sendlera, jehož motto znělo: „Zahrada-divadlo, divadlo-zahrada“. Mezi barokním piaristickým kostelem Nalezení sv. Kříže a gotickým kostelem Povýšení svatého kříže vznikl park, kde na ploše více 11 300 metrů čtverečních lidé zažívají povznášející pocity ze souladu místa s bezprostředním okolím, jež se k němu vztahuje. Zahrady nabízejí scénu s výhledy na město, na jeho památky, na staletí utvářenou střešní krajinu rozpouštějící se v polích na tušeném horizontu. Architekti následovali členění podle původní parcelace, takže ponechali otevřený prostor vymezený jen opravenými či nově doplněnými opukovými zídkami, v jejichž sousedství vedou cesty. Dalším příznačným prvkem jsou rozlehlé trávníky sloužící k odpočinku, vodní plocha se sochami od sochaře Olbrama Zoubka a klasický, až plečnikovsky pojatý altán s mohutnými válcovými pilíři podpírajícími křehkou střechu: jedná se o nejvyšší bod areálu. Proměna Klášterních zahrad odstartovala rekonstrukce památkových objektů, které se v jednadvacátém století uskutečnily na návrší v blízkosti zdejšího renesančního zámku, jenž byl v roce 1999 zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO.

Klášterní zahrady leží u bývalého piaristického kláštera, mezi dvěma litomyšlskými chrámy. Nedaleko zámku, na vyvýšenině nad městem. Z hlediska širších vztahů považujeme za nejdůležitější logickou vazbu komunikací a vstupů do parku na městský komunikační systém, průhledy v „interiéru“ zahrady a pohledy „interiér-exteriér“: zahrada - městský horizont - radniční věž - věž špitálního kostela. Měřítko parku vyplývá ze sousedních kostelů, zámku a zámecké zahrady. Přestože jsme k parku přistupovali jako k prostoru s novou funkcí, snažili jsme se též zároveň pracovat se stávajícími historickými fragmenty, parcelací atd. Tato snaha respektovat, citovat, evokovat historické prvky a stavy však probíhala v nových souvislostech a významech. Aktivity v parku byly situovány tak, aby jeho prostor byl živoucí a návštěvník se k nim dostával v určitých časových intervalech. Vstupy byly určeny dle širších vztahů, ovšem s návazností na vlastní architektonickou kompozici (nástupní prostor od zámku, výhled na celou zahradu, město z nejvyššího místa). Ve vyhlídkovém altánu je instalována plastická mapa z litiny s panoramatem města. Nástupní plocha je oddělena od zahrady jednoduchým kovovým plotem, který umožňuje optické propojení prostorů. V hlavní kompoziční ose je navržena vstupní brána. Parkoviště je částečně odcloněno stříhaným živým plotem a zdí. Volné plochy trávníků jako hlavní kompoziční prvek byly na vhodných místech doplněny pravidelnými a volnými výsadbami stromů, záhony trvalek a jiných květin. Abychom nenarušili horizontální provázanosti jednotlivých částí parku, omezili jsme použití keřů. Rozsáhlé plochy historických i nově navrhovaných zdí - výsadba popínavých dřevin. Veškeré prvky zeleně jsou navrhovány s ohledem na její bezproblémovou údržbu. Stávající stromy a jiné dřeviny (nekvalitní, přestárlé či náletové apod.) nejsou v návrhu využity. Poznámka na závěr: Při navrhování i realizaci jsme měli absolutně „volnou ruku“, omezeni jsme byli pouze finančně, což se projevilo na některých materiálech. K práci jsme všichni přistupovali s jistým patriotismem, výsledek byl vždy nejdůležitější. Starosta města Ing. Miroslav Brýdl díky své velkorysosti a nadhledu dokázal kočírovat všechny zainteresované strany - zastupitele, úřednictvo, občany i architekty a dodavatele, což je při ceně 2000 Kč/m2 docela dobrý výkon (cena je uvedena včetně rekonstrukce kočárovny, vodních prvků, sochařské výzdoby, osvětlení, umělé závlahy atd.)

Finalisté v soutěžní přehlídce Deset

Zobrazit všechny realizace >