Přeskočit na obsah

Památník obětem komunismu v Liberci

Ing. arch. MgA. Petr Janda

Památník obětem komunismu v Liberci

Stav

Realizováno

Rok dokončení realizace

2006

Další autoři

Kategorie

Pořadí návrhu v soutěži

1

Náklady na realizaci

5 mil. Kč

Hodnocení poroty

„Sám v sobě hledej, zda svobodu bráníš, ctíš nebo omezuješ.“ Nápis, který můžete v jeho odrazu přečíst pouze společně s reflexí vašeho vlastního obrazu v obrovských polopropustných zrcadlech o velkosti 3,2 × 4,5 metru, zasazených v jednoduchém ocelovém rámu. Uprostřed parku, na křižovatce cest, doplněné masivními desetimetrovými lavicemi z lepeného dřeva. Okolní stromy jsou v noci jen nepřímo zdola nasvětleny. Střídmé, téměř nehmotné, přitom monumentální řešení, bez viditelných detailů. Interaktivně vtahující a současně důstojná připomínka pro mnohé nepříjemného faktu, že v zemích „za železnou oponou“ byly totalitární režimy čtyřicet let udržovány především díky netečnosti mlčící většiny. A současně téma funguje i jako apel pro naši žhavou současnost. Památník se tak nenoří do postupně se vzdalující historie, ale zůstává živým odkazem i pro přicházející generace. Dle vyjádření autorů návrhu idea reflektuje „rakovinný charakter komunismu, jenž během čtyřiceti let svého trvání prorostl cenou naší společností. Zrcadlení, jako hlavní motiv, umožňuje přenést tíhu rozhodování, kdo je obětí, kdo tyranem, na každého, kdo k památníku přijde. Každý sám je nucen rozhodnout, jakým člověkem je, pohlédnout sám sobě do očí“. Iniciátorem vzniku pomníku byla v roce 2002 Konfederace politických vězňů, sdružení bývalých politických vězňů komunistického režimu v Československu a jejich rodinných příslušníků. Vyhlášení soutěže, odevzdání návrhů, porotování a schválení výsledků Radou města se odehrálo na přelomu let 2002 a 2003 během čtyř měsíců, aby poté realizace trvala celé další tři roky. Jednou z příčin průtahů byly politické změny ve vedení města a jimi iniciovaná změna místa realizace památníku. Autoři samotní se aktivně zapojili do hledání nového vhodného místa a byli tak vzniku díla všestranně nápomocni nad rámec zadání. Památník byl společně s krajinářskými úpravami, které jsou jeho nedílnou součástí, slavnostně odhalen dne 27. 6. 2006.

Památník ideově navazuje na projekt památníku v Praze na Újezdě. Lidé v naší zemi žili 40 let v totalitním režimu. Během tak dlouhé doby syndrom utlačování a omezování svobody prorostl celým národem a dnes je velmi těžké říci, kdo je jen obětí a kdo jen tyranem. Proto jsme tíhu tohoto rozhodování přenesli na každého, každý sám je nucen rozhodnout, jakým člověkem je. Hlavním motivem památníku je zrcadlení. Každý, kdo k památníku přijde, bude nucen podívat se sám sobě do očí. Tento památník by měl lidem v každé době připomínat, že není možné ve jménu jakýchkoliv zájmů omezovat svobody jiných. Optický efekt zrcadlení zde obstarávají dvě za sebou řazené skleněné tabule s 50% světelnou propustností. Dvojitým zrcadlením uvnitř hmoty desky zde vzniká úkaz nekonečného řetězení odrazů v ideové rovině naznačující pokračování cesty. Dalším principem zde ideově užitým je princip bariéry, jenž přes vizuální kontakt s prostředím za deskou památníku blokuje fyzický postup diváka v ose přístupové cesty. Prolínáním těchto optických vlastností (vnějšková reflexe, vnitřní cyklická reflexe a prostá průhlednost) se v závislosti na měnících se světelných podmínkách stává památník nehmotným.To je jednou z jeho důležitých charakteristik, záměrně kontrastuje s hmotně monumentálním řešením památníků totalitní éry. Naše řešení je pokusem o redefinici pojmu pomník v dnešní době. Tělo objektu o rozměrech 3210/4500/600mm je tvořeno tuhým svařovaným ocelovým rámem, kapotovaným po obvodu dalším rámem z pásové oceli, tvořícím osazovací prvek pro zasklení. V patě desky je umístěn nápis:„Sám v sobě hledej, jestli svobodu bráníš, ctíš nebo omezuješ“ v zrcadlově převrácené formě, čitelný v odrazu zrcadlící plochy. Památník je umístěn v těžišti zadané parkové plochy trojúhelníkového tvaru, vymezené terénním zlomem, v průsečíku trojice chodníků obsluhujících pozemek. Měl by stát dalším logickým postupovým bodem na trajektorii: „Koule“ M.Housera -kamenná plastika 12 měsíců –Památník obětem komunismu, ne jejím cílem. Tato trasa bude pokračovat dále do zámeckého parku a v budoucnosti bude doplněna dalšími objekty v jeho centrálním prostoru. Budou provedeny korekce polohy a povrchového řešení parkových chodníků. Navrhujeme nové sedací prvky rozmístěné podél rozbíhajících se chodníků, masivní hraněné dubové kmeny. Umělé osvětlení památníku je řešeno jako nepřímé difúzní světlo z těles v rovině terénu, doplněné nasvícením korun okolostojících stromů, podporující éterický charakter zrcadlivé desky památníku.

Finalisté v soutěžní přehlídce Deset

Zobrazit všechny realizace >