Přeskočit na obsah

Nová budova Fakulty architektury ČVUT v Praze

prof. Ing. akad. arch. Alena Šrámková

Nová budova Fakulty architektury ČVUT v Praze

Stav

Realizováno

Rok dokončení realizace

2010

Kategorie

Kancelář

Šrámková architekti

Pořadí návrhu v soutěži

2

Náklady na realizaci

1 225 mil. Kč

Hodnocení poroty

Novou budovu FA ČVUT navrhla se svými spolupracovníky „první dáma české architektury“ Alena Šrámková. Charakteristickým rysem její architektury je zřetelný geometrický řád a velkorysé měřítko. Komplexní geometrie vytváří bohaté prostorové vazby v interiéru budovy. Dispozice je organizovaná kolem trojice atrií s ochozy, odkud jsou přístupné veškeré místnosti a ateliéry. Příčky, které je od ochozu oddělují, jsou až na výjimky částečně prosklené. Ochoz tak funguje ne jako běžná chodba, ale spíš jako interiérová ulice, odkud lze okny nahlížet do místností. Společný prostor školy připomíná veřejný prostor města a přispívá k pocitu sounáležitosti těch, kteří se v něm pohybují. V přízemí školy vzniká trojice atrií pro společenské akce a výstavy, nechybí ani kavárna, kopírovací centrum a prodejna knih. Čtvrtým prostorem pro společná setkání je venkovní vstupní piazzeta, která doplňuje půdorys budovy do pomyslného čtverce, jehož čtvrtý vrchol označuje symbolicky betonový obelisk. Budova má svůj vlastní řád, který není na úkor vztahu ke kontextu univerzitního kampusu a nemůže ho narušit ani zdánlivě nesourodá trojice zkosených barevných boxů poslucháren na severovýchodní straně. Domy Aleny Šrámkové jsou náročné, jejich forma je oproštěná od všeho, co není podstatné a opodstatněné: na někoho může taková redukce působit jako asketičnost, ale ve skutečnosti jde o to, nezatěžovat dům zbytečnostmi. Setkání s domem pak znamená konfrontaci s vlastním hodnotovým žebříčkem. Alena Šrámková byla přesvědčena o společenské, ba přímo pedagogické roli architektury: „Architektura je tu od toho, aby společnosti pomohla najít hodnoty.“

…Tak jsme reagovali na stávající prostředí a trochu jsme měli strach, aby moderně vybavená, docela automatizovaná, hodně prosklená budova nenapověděla žákům, že disciplína architektury je něco neobvyklého a tudíž, že architekti jsou něčím výjimečným. My jsme ale samozřejmě chtěli, aby architektura nové školy byla nejlepší na světě. A tak jsme pro školu navrhli obyčejný dům. Dost pevný v kramflecích. Dům, který není příliš choulostivý na nepořádek, má svou vnitřní důstojnost a jak věříme, je bez exkluzivního soudobého designu. Také má na sobě některé prvky, které se dnes už moc nepoužívají. Je v něčem jako ze staré školy – to proto, aby v budoucnu nezestárnul, aby byl trochu mimo čas. Přejeme radost z učení této nejkrásnější disciplíny ze všech…

Finalisté v soutěžní přehlídce Deset

Zobrazit všechny realizace >