Národní technická knihovna v Praze

Hodnocení poroty

Knihovna, pro kterou se vžila zkratka NTK, má jednu nápadnou vlastnost, a tou je flexibilita. Kubus na půdoryse zaobleného čtverce vypadá ze všech stran stejně, kolem celé budovy obíhá vnější plášť z vertikálních panelů šedozeleného technického skla. Poloprůsvitné panely vzbuzují dojem chvějivého pohybu a dodávají fasádě jemnou plasticitu. Zvenčí nic nenasvědčuje tomu, jaký je program budovy a jaké je její vnitřní uspořádání. Jedná se o zcela nový typ veřejné budovy, která není reprezentativní ani monumentální v tradičním smyslu slova, ale svou funkci plní v současné pluralitní společnosti velmi dobře. Knihovna se nachází na rozhraní kampusu technických vysokých škol a obytné zástavby a slouží nejen studentům a vědcům, ale i široké veřejnosti. Parter knihovny je jakýmsi „krytým náměstím“, zastřešeným pokračováním prostoru kampusu a města: je to volná plocha s obchody, kavárnou, galerií a pobočkou městské knihovny, sociální prostor otevřený všem. Společenskou a komunikativní roli knihovny podporují i umělecká díla a konceptuální intervence v interiéru. Ochoz centrálního atria působí jako komiksový pás plný sarkastických kreseb na společenská a politická témata. Dílo uznávaného rumunského umělce Dana Perjovschiho je současnou variantou historických nástěnných maleb, které ovšem nepotvrzuje žádnou ideologii, ale naopak zobrazuje hodnotová dilemata naší doby. Vtipné kresby nabízejí návštěvníkům vítané odlehčení, ale zároveň je vybízejí k lidské a společenské angažovanosti.