Přeskočit na obsah

Dům se startovními byty v Horažďovicích

Ing. arch. Josef Pleskot

Dům se startovními byty v Horažďovicích

Stav

Realizováno

Rok dokončení realizace

1999

Další autoři

Zdeněk Rudolf
Filip Tittelbach
Ing. arch. Radek Lampa

Hodnocení poroty

Venkovská města v České republice zápasí s úbytkem svých obyvatel. Městská rada Horažďovic v čele se starostou Václavem Trčkou se proto v devadesátých letech usnesla postavit pro mladé spoluobčany dům s malými byty a nízkou činží, aby je tak udržela ve městě. Vypsala na jeho projekt veřejnou architektonickou soutěž, kterou vyhrál ateliér Josefa Pleskota. Právě díky veřejné soutěži a její osvícené porotě se stavební fond nevelkého města v Pošumaví mohl obohatit o dílo předního pražského architekta. V konceptu svého horažďovického objektu se Pleskotův ateliér vrátil k typu pavlačového domu, jaký byl běžný u bytových staveb 19. století a jaký se poté používal v meziválečné době pro projekty sociálního bydlení. Obohatil ho však několika inovacemi, k nimž patří nízké jednopodlažní přístavky ve dvoře, a především průhledný dřevěný plášť, který pavlače zakrývá a chrání jejich uživatele před hlukem z ulice. Z pavlačí se pak vchází do několika typů nevelkých, ale důmyslně vyřešených bytů. Centrum Horažďovic bylo založeno ve 13. století a má dnes statut městské památkové zóny. Dům od Pleskotova ateliéru sousedí s neorenesanční budovou Husova sboru a naproti němu stojí pozdně gotický klášterní kostel. Architekti se tak museli vyrovnat s otázkou, jak nový dům pojmout, aby s prostředím starého města dobře komunikoval. Chtěli se však také vyhnout metodě „kontextuální mimesis“, která se zakládá na tom, že nové dílo nějakým způsobem imituje charakteristické prvky svého okolí. Takové řešení tehdy Pleskot označoval za „pseudopamátkářství“ a asi už v roce 1994 pronesl známá slova o tom, že „kontextuálnost nespočívá v napodobování“. Více než tvary oken nebo střech ho ve staré městské tkáni zaujala její morfologie. Postřehl, že domy starých Horažďovic se velmi často skládají z většího objektu obráceného do ulice a z nižšího příčného křídla skrytého ve dvoře. Tento starý morfologický typ pak jeho ateliér oblékl do moderního minimalistického pláště.

Urbanistické řešení vyplývá z poznání specifik okolní zástavby. Uměle málo regulovaný urbanistický vývoj druhého městského plánu Horažďovic zanechává pozoruhodné stopy výstavby charakterizované střídáním stavebních objemů, které lemují ulici, a dlouhých domů (křídel), které jsou vrostlé dovnitř (do vnitrobloků). Uliční pohledy jsou tak překotně tvořeny podélně se rozvíjejícími průčelními fasádami s okny, vstupy apod., a téměř slepými štíty. Půvabný polovenkovský charakter druhoplánové zástavby se také potvrzuje četnými „prolukami“ – ať už v podobě bran (vjezdů) nebo nízkých zdí, které ohrazují k ulici přilehlé zahrady nebo dvory. Celistvé bloky ohraničené cestami ztrácí na čitelnosti – vzniká jakési malebné drůzovité zastavění. Výšky domů, které tvoří rostlé shluky /drůzy/ jsou velmi proměnlivé – od velice nízkých přízemních domků až po vícepodlažní objekty. Tato výšková neuspořádanost zůstane pro dané území ještě po mnoho desetiletí symptomatická. Víceúčelový objekt na Husově náměstí v Horažďovicích je dvou až čtyřpodlažní nepodsklepený objekt. Část přízemí do Husova náměstí obsahuje obchodní plochu se zázemím. Ostatní část budovy je osazena 27 byty s pavlačemi a domovním vybavením. Půdorysný tvar objektu písmene L má pavlače orientovány do náměstí a k příjezdové komunikaci. Objekt má společnou plynovou kotelnu v 1.NP, ve které je zároveň ohřívána teplá užitková voda. Vedle kotelny se nachází společná kočárkárna. Ve 2.NP (ve dvoupodlažní části objektu) se v prostoru nad kotelnou a kočárkárnou nacházejí sklípky (komory) patřící bytům ve dvoupodlažní části (ve čtyřpodlažní části objektu jsou komory součástí bytů). Vlastní pozemek je podélnou nižší hmotou objektu rozčleněn na část obytně upravené společné zahrady a na část „hospodářského“ dvora, který zajišťuje povrchové parkovací stání pro všechny byty a manipulační plochu pro zásobování obchodu. Z prostoru dvora je také situován hlavní společný vstup do bytového domu. Na stavbě jsou použity tradiční stavební technologie a materiály – např. strukturální omítka (typu březová kůra), laťové dřevěné rošty kryjící pavlače, probarvený štuk a zinkový plech na střechách, dřevěná okna.

Finalisté v soutěžní přehlídce Deset

Zobrazit všechny realizace >